< Príslovia 14 >

1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Der Weiber Weisheit baut ihr Haus, und ihre Narrheit reißt es mit eigenen Händen nieder.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Wer in seiner Geradheit wandelt, fürchtet Jehova; wer aber in seinen Wegen verkehrt ist, verachtet ihn. [O. Wer Jehova fürchtet, wandelt; wer ihn aber verachtet, ist verkehrt usw.]
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Im Munde des Narren ist eine Gerte des Hochmuts; aber die Lippen der Weisen, sie bewahren sie. [d. h. die Weisen oder die Weisheit]
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Wo keine Rinder sind, ist die Krippe rein; aber viel Ertrag ist durch des Stieres Kraft.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Ein treuer Zeuge lügt nicht, aber ein falscher Zeuge spricht Lügen aus.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Der Spötter sucht Weisheit, und sie ist nicht da; aber für den Verständigen ist Erkenntnis leicht.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Geh hinweg von einem törichten Manne und bei wem du nicht Lippen der Erkenntnis merkst. [O. denn Lippen der Erkenntnis hast du nicht bei ihm bemerkt]
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Die Weisheit des Klugen ist, auf seinen Weg zu merken, und die Narrheit der Toren ist Betrug.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Die Schuld spottet der Narren, [And. üb.: die Narren spotten der Schuld] aber unter den Aufrichtigen ist Wohlwollen.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Das Herz kennt seine eigene Bitterkeit, und kein Fremder kann sich in seine Freude mischen.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Das Haus der Gesetzlosen wird vertilgt werden, aber das Zelt der Aufrichtigen wird emporblühen.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Da ist der Weg, der einem Menschen gerade erscheint, aber sein Ende sind Wege des Todes.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Auch beim Lachen hat das Herz Kummer, und ihr, der Freude, Ende ist Traurigkeit.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Von seinen Wegen wird gesättigt, wer abtrünnigen Herzens ist, und von dem, was in ihm ist, der gute Mann.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Der Einfältige glaubt jedem Worte, aber der Kluge merkt auf seine Schritte.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Der Weise fürchtet sich und meidet das Böse, aber der Tor braust auf und ist sorglos.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Der Jähzornige begeht Narrheit, und der Mann von Ränken wird gehaßt.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Die Einfältigen erben Narrheit, die Klugen aber werden mit Erkenntnis gekrönt.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Die Bösen beugen sich vor den Guten, und die Gesetzlosen stehen an den Toren des Gerechten.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Selbst von seinem Nächsten wird der Arme gehaßt; aber derer, die den Reichen lieben, sind viele.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Wer seinen Nächsten verachtet, sündigt; wer aber der Elenden sich erbarmt, ist glückselig.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Werden nicht irregehen, die Böses schmieden, aber Güte und Wahrheit finden, die Gutes schmieden?
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Bei jeder Mühe wird Gewinn sein, aber Lippengerede gereicht nur zum Mangel. [O. Nachteil, Verlust]
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Der Weisen Krone ist ihr Reichtum; die Narrheit der Toren ist Narrheit.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Ein wahrhaftiger Zeuge errettet Seelen; wer aber Lügen ausspricht, ist lauter Trug.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
In der Furcht Jehovas ist ein starkes Vertrauen, und seine [d. h. dessen, der Jehova fürchtet] Kinder haben eine Zuflucht.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Die Furcht Jehovas ist ein Born des Lebens, um zu entgehen den Fallstricken des Todes.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
In der Menge des Volkes ist die Herrlichkeit eines Königs, aber im Schwinden der Bevölkerung eines Fürsten Untergang.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Ein Langmütiger hat viel Verstand, aber ein Jähzorniger erhöht die Narrheit. [O. trägt Narrheit davon]
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Ein gelassenes Herz ist des Leibes Leben, aber Ereiferung [O. Eifersucht] ist Fäulnis der Gebeine.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Wer den Armen bedrückt, verhöhnt den, der ihn gemacht hat; wer aber des Dürftigen sich erbarmt, ehrt ihn.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
In seinem Unglück wird der Gesetzlose umgestoßen, aber der Gerechte vertraut [S. die Anm. zu Ps. 2,12] auch in seinem Tode.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Die Weisheit ruht im Herzen des Verständigen; aber was im Inneren der Toren ist, tut sich kund.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Gerechtigkeit erhöht eine Nation, aber Sünde ist der Völker Schande.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Des Königs Gunst wird dem einsichtigen Knechte zuteil; aber der Schändliche wird Gegenstand seines Grimmes sein.

< Príslovia 14 >