Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Une femme sage édifie sa maison; l’insensée détruira de ses propres mains celle même qui était construite.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Celui qui marche par un droit chemin, et qui craint le Seigneur, est méprisé par celui qui marche dans une voie infâme.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Dans la bouche d’un insensé est la verge de l’orgueil; mais les lèvres des sages les gardent.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Où il n’y a point de bœufs, la crèche est vide; mais où abondent les moissons, là est manifeste la force du bœuf.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Un témoin fidèle ne ment pas, mais un témoin trompeur profère le mensonge.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Le railleur cherche la sagesse, et ne la trouve pas: la doctrine des prudents est facile.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Va contre l’homme insensé, et qui ne connaît pas les lèvres de la prudence.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
La sagesse d’un homme habile est de comprendre sa voie; et l’imprudence des insensés est errante.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
L’insensé se jouera du péché; et c’est parmi les justes que demeurera la grâce.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Quant au cœur qui connaît l’amertume de son âme, un étranger ne se mêlera pas dans sa joie.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
La maison des impies sera détruite; mais les tabernacles des justes seront florissants.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Il est une voie qui paraît droite à l’homme; mais ses issues conduisent à la mort.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Le rire de douleur sera mêlé, et le deuil occupe les extrémités de la joie.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
L’insensé sera rempli de ses voies; mais au-dessus de lui sera l’homme vertueux.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
L’innocent croit à toute parole: l’homme avisé considère ses pas. Pour un fils trompeur il n’y aura rien de bon: mais à un serviteur sage ses actes seront prospères, et sa voie sera dirigée.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Le sage craint et se détourne du mal: l’insensé passe outre et a confiance.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
L’impatient commettra des actions de folie; l’homme artificieux est odieux.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Les tout petits posséderont la folie; et les hommes avisés attendront la science.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Les méchants seront couchés par terre devant les bons; et les impies devant les portes des justes.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Même à son prochain, le pauvre est odieux; mais les amis des riches sont nombreux.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Celui qui méprise son prochain pèche; mais celui qui a pitié du pauvre sera bienheureux. Celui qui croit au Seigneur aime la miséricorde.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Ils s’égarent, ceux qui opèrent le mal: la miséricorde et la vérité préparent des biens.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Dans tout travail sera l’abondance: mais où il y a beaucoup de paroles, là fréquemment est la détresse.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
La couronne des sages, ce sont leurs richesses; la sottise des insensés, l’imprudence.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Un témoin fidèle délivre des âmes: et celui qui est double profère des mensonges.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Dans la crainte du Seigneur est une confiance ferme; et à ses enfants sera l’espérance.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
La crainte du Seigneur est une source de vie, afin qu’on évite la ruine de la mort.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Dans la multitude du peuple est la gloire d’un roi; et dans le petit nombre des sujets l’ignominie d’un prince.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Celui qui est patient se gouverne avec une grande prudence; mais celui qui est impatient signale sa folie.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
La vie des chairs, c’est la santé du cœur: la carie des os, l’envie.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Celui qui opprime un indigent, outrage le créateur de cet indigent; mais celui-là l’honore, qui a pitié d’un pauvre.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
À cause de sa malice, l’impie sera rejeté; mais le juste espère dans sa mort même.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Dans le cœur de l’homme prudent repose la sagesse; et elle instruira tous les ignorants.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
La justice élève une nation; mais le péché fait les peuples malheureux.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Un ministre intelligent est bien accueilli du roi; celui qui est inutile endurera son courroux.
