Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Les femmes sages bâtissent leurs maisons; l'insensée les détruit de ses mains.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Celui qui marche droit craint le Seigneur; celui qui s'avance en des voies tortueuses sera déshonoré.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Une verge d'orgueil sort de la bouche des insensés; les lèvres des sages les gardent eux-mêmes.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Où il n'y a point de bœufs, la crèche est vide; où il y a abondance de grains, la force des bœufs est manifeste.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Le témoin fidèle ne ment pas; le faux témoin est un brandon de mensonges.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Tu chercheras la sagesse parmi les méchants, et tu ne la trouveras pas; auprès des sages, le discernement est sous ta main.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Toutes choses sont contraires à l'insensé; des lèvres sages sont l'arme de la doctrine.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
La sagesse des habiles éclaire leurs voies; l'irréflexion des insensés les conduit à l'erreur.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Les demeures des méchants ont besoin d'être purifiées; la maison des justes est agréable.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Le cœur de l'homme est inquiet; son âme est triste, et, lorsqu'il se réjouit, c'est qu'il ne se mêle point de honte à sa joie.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Les maisons des impies seront effacées; les tentes des cœurs droits resteront debout.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Il est une voie qui aux hommes semble droite; mais elle aboutit aux abîmes de l'enfer. (questioned)
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
La tristesse ne se mêle point aux joies sages; toujours le deuil succède aux fausses joies.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Le cœur audacieux s'enorgueillit de ses voies; l'homme bon se complaît en ses pensées.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
L'ingénuité est crédule; l'expérience mène aux regrets.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Le sage a peur et se détourne du méchant; l'insensé, confiant en lui- même, se mêle aux pervers.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
L'homme irascible agit sans réflexion; l'homme sensé supporte beaucoup.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Les insensés ont le mal en partage; l'homme habile est maître de la science.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Les mauvais tomberont devant les bons; les impies seront des serviteurs aux portes des justes.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
On n'aime pas les amis des pauvres; mais les amis des riches sont nombreux.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Mépriser les indigents, c'est pécher; avoir compassion des pauvres, c'est se ménager la plus grande joie.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Les cœurs égarés songent au mal; les bons songent à la miséricorde et à la vérité; ceux qui commettent le mal ne connaissent ni miséricorde ni vérité; les miséricordes et la fidélité sont à ceux qui font le bien.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Tout homme diligent a le superflu; tout homme ami des douceurs et des plaisirs sera dans l'indigence.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
La couronne des sages est l'activité; le travail des injustes est mauvais.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Le témoin fidèle délivrera son âme du mal; le témoin trompeur est un brandon de mensonges.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Dans la crainte du Seigneur est l'espérance de la force; il laissera à ses enfants un appui.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Les commandements du Seigneur sont une source de vie; ils nous font détourner des pièges de la mort.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
La gloire d'un roi est dans la multitude de la nation; son affliction, dans le petit nombre de ses sujets.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
L'homme patient est un vrai sage; l'impatient, un insensé.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
L'homme qui a bon cœur est le médecin de l'âme; un cœur trop sensible est un ver qui ronge les os.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Tromper l'indigent, c'est irriter son Créateur; celui qui honore Dieu a compassion du pauvre.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
L'impie sera rejeté à cause de sa malice; l'homme ferme en sa propre sainteté est vraiment juste.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Dans le bon cœur d'un homme on trouve la sagesse; on ne la trouvera pas dans le cœur de l'insensé.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
La justice élève une nation; les péchés amoindrissent un peuple.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Le serviteur prudent est agréable au prince, et par sa dextérité il évite la disgrâce.
