Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
A wijs womman bildith hir hous; and an unwijs womman schal distrie with hondis an hous bildid.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
A man goynge in riytful weie, and dredinge God, is dispisid of hym, that goith in a weie of yuel fame.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
The yerde of pride is in the mouth of a fool; the lippis of wijs men kepen hem.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Where oxis ben not, the cratche is void; but where ful many cornes apperen, there the strengthe of oxe is opyn.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
A feithful witnesse schal not lie; a gileful witnesse bringith forth a leesing.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
A scornere sekith wisdom, and he fyndith not; the teching of prudent men is esy.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Go thou ayens a man a fool; and he schal not knowe the lippis of prudence.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
The wisdom of a fel man is to vndirstonde his weie; and the vnwarnesse of foolis errith.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
A fool scorneth synne; grace schal dwelle among iust men.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
The herte that knowith the bittirnesse of his soule; a straunger schal not be meddlid in the ioie therof.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
The hous of wickid men schal be don awei; the tabernaclis of iust men schulen buriowne.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Sotheli a weie is, that semeth iust to a man; but the laste thingis therof leden forth to deth.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Leiyyng schal be medlid with sorewe; and morenyng ocupieth the laste thingis of ioye.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
A fool schal be fillid with hise weies; and a good man schal be aboue hym.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
An innocent man bileueth to eche word; a felle man biholdith hise goyngis.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
A wijs man dredith, and bowith awei fro yuel; a fool skippith ouer, and tristith.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
A man vnpacient schal worche foli; and a gileful man is odiouse.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Litle men of wit schulen holde foli; and felle men schulen abide kunnyng.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Yuel men schulen ligge bifor goode men; and vnpitouse men bifor the yatis of iust men.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
A pore man schal be hateful, yhe, to his neiybore; but many men ben frendis of riche men.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
He that dispisith his neiybore, doith synne; but he that doith merci to a pore man, schal be blessid. He that bileueth in the Lord, loueth merci;
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
thei erren that worchen yuel. Merci and treuthe maken redi goodis;
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
abundaunce `schal be in ech good werk. Sotheli where ful many wordis ben, there nedynesse is ofte.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
The coroun of wise men is the richessis of hem; the fooli of foolis is vnwarnesse.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
A feithful witnesse delyuereth soulis; and a fals man bringith forth leesyngis.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
In the drede of the Lord is triste of strengthe; and hope schal be to the sones of it.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
The drede of the Lord is a welle of lijf; that it bowe awei fro the fallyng of deth.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
The dignite of the king is in the multitude of puple; and the schenschipe of a prince is in the fewnesse of puple.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
He that is pacient, is gouerned bi myche wisdom; but he that is vnpacient, enhaunsith his foli.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Helthe of herte is the lijf of fleischis; enuye is rot of boonys.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
He that falsli chalengith a nedi man, dispisith his maker; but he that hath merci on a pore man, onourith that makere.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
A wickid man is put out for his malice; but a iust man hopith in his deth.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Wisdom restith in the herte of a wijs man; and he schal teche alle vnlerned men.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Riytfulnesse reisith a folc; synne makith puplis wretchis.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
A mynystre vndurstondynge is acceptable to a kyng; a mynystre vnprofitable schal suffre the wrathfulnesse of him.
