< Príslovia 14 >
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
The wise among women buildeth her house; but the foolish pulleth it down with her own hands.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
In his uprightness walketh he that feareth the Lord; but perverse in his ways is he that despiseth him.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
In the mouth of the foolish is a stick [for his] pride; but the lips of the wise will preserve them.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Where no oxen are, is the crib clean; but the abundance of harvests is [only] through the strength of the ox.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
A faithful witness will not lie; but a false witness constantly uttereth lies.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
A scorner seeketh wisdom, and there is none; but knowledge is easy to the man of understanding.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Go far away from a foolish man, else thou wilt [never] know the lips of knowledge.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
The wisdom of the prudent is to understand his way; but the folly of fools is deceit.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
The fool maketh a mockery of guilt; but among the upright there is good will.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
The heart knoweth its own bitterness; and with its joy can no stranger intermeddle.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
The house of the wicked will be destroyed: but the tent of the upright will flourish.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
There is many a way which seemeth even before a man; but its end are ways unto death.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Even in laughter the heart feeleth pain; and at its end joy is sorrow.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
The backslider in heart will have enough of his own ways; and from him [departeth] the good men.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
The simple believeth every word; but the prudent man understandeth his steps.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
A wise man is fearful, and departeth from evil; but the fool exciteth himself, and is confident.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
He that is soon angry committeth folly; and a man of wicked devices is hated.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
The simple inherit folly; but the prudent crown themselves with knowledge.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
The bad sink down before the good; and the wicked are at the gates of the righteous.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Even to his own neighbor is the poor man hateful; but the friends of the rich are many.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
He that despiseth his neighbor is a sinner; but he that is gracious to the poor—happiness attend him!
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Behold, those who contrive evil are in error; but kindness and truth attend on those who contrive what is good.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
In all painful labor there is profit; but mere words of the lips [lead] only to want.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
The crown of the wise is their riches; but the folly of fools is [only] folly.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
A deliverer of souls is the true witness; but a witness of deceit uttereth lies.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
In the fear of the Lord is the strong confidence [of man], and unto his children will it be a place of shelter.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
The fear of the Lord is the source of life, [teaching] to avoid the snares of death.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
In the multitude of people is the king's glory; but in the want of a population is the downfall of the prince.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
He that is slow to anger is of great understanding; but he that is hasty of spirit holdeth up [to view] his folly.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
A sound heart is the life of the body; but jealousy is the rottenness of the bones.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
He that oppresseth the poor blasphemeth his Maker; but he that is gracious to the needy honoreth him.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Through his own evil is the wicked thrust down; but even in his death doth the righteous have confidence.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
In the heart of the man of understanding resteth wisdom: but [the little which is] in the bosom of fools is made known.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Righteousness exalteth a people; but the disgrace of nations is sin.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
The king's favor is bestowed on an intelligent servant; but his wrath is against him that deserveth shame.