Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
A wise woman buildeth her house: but the foolish destroyeth it with her owne handes.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
He that walketh in his righteousnes, feareth the Lord: but he that is lewde in his wayes, despiseth him.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
In the mouth of the foolish is the rod of pride: but the lippes of the wise preserue them.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Where none oxen are, there the cribbe is emptie: but much increase cometh by the strength of the oxe.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
A faithfull witnes will not lye: but a false record will speake lyes.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
A scorner seeketh wisdome, and findeth it not: but knowledge is easie to him that will vnderstande.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Depart from the foolish man, when thou perceiuest not in him the lippes of knowledge.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
The wisdome of ye prudent is to vnderstand his way: but the foolishnes of the fooles is deceite.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
The foole maketh a mocke of sinne: but among the righteous there is fauour.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
The heart knoweth the bitternes of his soule, and the stranger shall not medle with his ioy.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
The house of the wicked shalbe destroyed: but the tabernacle of the righteous shall florish.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
There is a way that seemeth right to a man: but the issues thereof are the wayes of death.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Euen in laughing the heart is sorowful, and the ende of that mirth is heauinesse.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
The heart that declineth, shall be saciate with his owne wayes: but a good man shall depart from him.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
The foolish will beleeue euery thing: but the prudent will consider his steppes.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
A wise man feareth, and departeth from euill: but a foole rageth, and is carelesse.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
He that is hastie to anger, committeth follie, and a busie body is hated.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
The foolish do inherite follie: but the prudent are crowned with knowledge.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
The euill shall bowe before the good, and the wicked at the gates of the righteous.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
The poore is hated euen of his own neighbour: but the friendes of the rich are many.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
The sinner despiseth his neighbour: but he that hath mercie on the poore, is blessed.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Doe not they erre that imagine euill? but to them that thinke on good things, shalbe mercie and trueth.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
In all labour there is abundance: but the talke of the lippes bringeth onely want.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
The crowne of the wise is their riches, and the follie of fooles is foolishnes.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
A faithfull witnes deliuereth soules: but a deceiuer speaketh lyes.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
In the feare of the Lord is an assured strength, and his children shall haue hope.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
The feare of the Lord is as a welspring of life, to auoyde the snares of death.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
In the multitude of the people is the honour of a King, and for the want of people commeth the destruction of the Prince.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
He that is slowe to wrath, is of great wisdome: but he that is of an hastie minde, exalteth follie.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
A sounde heart is the life of the flesh: but enuie is the rotting of the bones.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
He that oppresseth the poore, reprooueth him that made him: but hee honoureth him, that hath mercie on the poore.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
The wicked shall be cast away for his malice: but the righteous hath hope in his death.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Wisedome resteth in the heart of him that hath vnderstanding, and is knowen in the mids of fooles.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Iustice exalteth a nation, but sinne is a shame to the people.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
The pleasure of a King is in a wise seruant: but his wrath shalbe toward him that is lewde.
