Príslovia 14
1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
Dhako mariek gero ode, to dhako mofuwo muko ode gi lwete owuon.
2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
Ngʼat ma wuodhe oriere oluoro Jehova Nyasaye, to ngʼat ma yorene achach ochaye.
3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
Wuoyo mar ngʼama ofuwo kelone mana goch e ngʼeye, to dho jomariek bedonegi ragengʼ.
4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
Kama onge rwedhi, dipo bedo nono, to kama rwath nitiere keyo mangʼeny bedoe.
5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
Janeno ma ja-adiera ok riambi, to janeno ma hango wach wacho mana miriambo.
6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
Ngʼat ma jasunga nyalo dwaro rieko to ok oyud gimoro, ngʼeyo tiend wach to biro mayot ne ngʼat ma ongʼeyo pogo tiend weche.
7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
Bed mabor gi ngʼat mofuwo nimar ok iniyud ngʼeyo tiend wach e dhoge.
8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
Rieko mar jorieko en bedo gi paro ne yoregi, to fup joma ofuwo en wuondruok.
9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
Joma ofuwo jaro kowachnegi mondo giwe richo, to ngʼwono iyudo kuom joma kare.
10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
Chuny ka chuny ongʼeyo litne owuon, to onge ngʼato machielo manyalo bedo e mor ma en-go.
11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
Od ngʼat marach ibiro ketho to kar dak mar ngʼat makare biro dhiyo nyime.
12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
Nitie yo manenore ne dhano ni nikare, to gikone otero mana ngʼato e tho.
13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
Kata e kinde mar nyiero, chuny nyalo bedo gi lit, to mor nyalo gik e kuyo.
14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
Joma onge yie ibiro mi pok moromo gi timbegi, to ngʼat maber bende pok moromo kode.
15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
Ngʼat mangʼeyone tin thoro yie gimoro amora, to ngʼat mariek paro gik motimo.
16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
Ngʼat mariek oluoro Jehova Nyasaye kendo okwedo richo, to ngʼama ofuwo wiye tek kendo omuomore.
17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
Ngʼat ma iye wangʼ piyo timo gik mofuwo, to ngʼat ma ja-miganga ji mon-go.
18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
Joma ngʼeyogi tin nwangʼo fuwo, to jomariek irwako nigi ogut ngʼeyo.
19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
Joricho kulore e nyim joma beyo, to jo-ajendeke e dhorangeye mag joma kare.
20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
Jochan ok dwar kata gi jobutgi, to jo-mwandu nigi osiepe mangʼeny.
21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
Ngʼatno machayo jabute timo richo, to ogwedhi ngʼatno mangʼwon gi jogo mochando.
22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
Donge jogo machano marach lal nono? To jogo machano gima ber yudo hera kendo imiyogi luor.
23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
Tich matek duto kelo ohala, to wuoyo awuoya maonge tim kelo dhier.
24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
Mwandu jomariek e osimbo margi, to fup joma ofuwo nyago mana fuwo.
25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
Janeno ma ja-adiera reso ji e tho, to janeno ma hango wach en jawuond.
26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
Ngʼat moluoro Jehova Nyasaye nigi ohinga motegno, kendo nyithinde noyud kar pondo.
27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Luoro Jehova Nyasaye en soko mar ngima, ma reso ngʼato e obadho mag tho.
28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
Ruoth ma joge ngʼeny ema yudo duongʼ, to ruoth maonge jogo morito to podho.
29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
Ngʼat ma terore mos nigi winjo, to ngʼatno ma iye wangʼ piyo nyiso fupe.
30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
Chuny man-gi kwe kelo ngima ni ringruok, to nyiego towo choke.
31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
Ngʼat masando jochan nyiso achaya ne Jal mane ochweyogi, to ngʼato angʼata mangʼwon ni jogo mochando miyo Nyasaye luor.
32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
Ka masira obiro, joricho itieko, to kata e tho ngʼat makare nigi kar pondo.
33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
Rieko odak e chuny ngʼat ma weche donjone, to kata mana e dier joma ofuwo omiyo ingʼeye.
34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
Tim makare tingʼo oganda malo, to richo en wichkuot ne ji.
35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
Ruoth mor gi jatich mariek, to jatich makwodo wich yudo mirimbe.
