Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Dana oghul atisining terbiyisige köngül qoyar; Mesxire qilghuchi tenbihke qulaq salmas.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Adem durus éghizining méwisidin huzurlinar; Tuzkorlar zorawanliqqa hewes qilip zorawanliqqa uchrar.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Sözde éhtiyatchan kishi jénini saqlap qalar; Aghzi ittik halaketke uchrar.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Hurunning arzu-tiliki bar, lékin érishelmes; Lékin tirishchan etliner.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Heqqaniy adem yalghanchiliqtin yirginer; Qebih bolsa sésip, shermende bolar.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Yoli durusni heqqaniyet qoghdar; Lékin gunahkarni rezillik yiqitar.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Beziler özini bay körsetkini bilen emeliyette quruq sölettur; Beziler özini yoqsul körsetkini bilen zor bayliqliri bardur.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Öz bayliqi görüge tutulghan bayning jénigha ara turar; Biraq yoqsullar héch wehimini anglimas.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
Heqqaniy ademning nuri shadlinip parlar; Biraq yaman ademning chirighi öchürüler.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Kibirliktin peqet jédel-majirala chiqar; Danaliq bolsa nesihetni anglighanlar bilen billidur.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Ishlimey tapqan haram bayliq beriketsizdur; Ter töküp halal tapqan gülliner.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Telmürginige kütüp érishelmeslik köngülni sunuq qilar, Lékin teshnaliqta érishkini «hayatliq derixi»dur.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
[Xudaning] kalam-sözige pisent qilmighan adem gunahning tölimige qerzdar bolar; Lékin permanni qedirligen adem yaxshiliq körer.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Aqilanining telimi hayatliq bergüchi bulaqtur, U séni ölüm tuzaqliridin qutuldurar.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Aqilanilik ademni iltipatqa érishtürer; Biraq tuzkorlarning yoli egri-bügri, japaliq bolar.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Pem-parasetlik adem bilimi bilen ish körer; Hamaqet öz nadanliqini ashkarilar.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Rezil alaqichi bala-qazagha uchrar; Sadiq elchi bolsa derdke dermandur.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Terbiyeni ret qilghan adem namratliship uyatqa qalar; Emma tenbihni qobul qilghan hörmetke érisher.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Emelge ashqan arzu kishige shérin tuyular; Lékin exmeqler yamanliqni tashlashni yaman körer.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Aqilaniler bilen bille yürgen Dan. bolar; Biraq exmeqlerge hemrah bolghan nale-peryadta qalar.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Bala-qaza gunahkarlarning keynidin bésip mangar; Lékin heqqaniylar yaxshiliqning ejrini tapar.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Yaxshi adem perzentlirining perzentlirige miras qaldurar; Gunahkarlarning yighqan mal-dunyaliri heqqaniylar üchün toplinar.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Yoqsulning tashlanduq yéri mol hosul bérer, Lékin adaletsizliktin u weyran bolar.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Tayaqni ayighan kishi oghlini yaxshi körmes; Balini söygen kishi uni estayidil terbiyilep jazalar.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Heqqaniy adem köngli qanaet tapquche ozuq yer; Yamanning qorsiqi ach qalar.
