< Príslovia 13 >
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
ʻOku ongoʻi ʻe he foha ʻoku poto ʻae akonaki ʻa ʻene tamai: ka ʻoku ʻikai ke maʻu ʻae valoki ʻe he faʻa manuki.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
ʻE kai ʻe he tangata ʻae lelei ʻi he fua ʻo hono ngutu: ka ʻe hoko ʻae fakamālohi ki he laumālie ʻoe kakai fai kovi.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Ko ia ʻoku vakai ki hono ngutu, ʻoku tauhi ʻe ia ʻene moʻui: ka ʻe hoko ʻae fakaʻauha kiate ia ʻoku fakamanga lahi hono loungutu.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
ʻOku holi ʻae laumālie ʻoe fakapikopiko, ka ʻoku ʻikai te ne maʻu ha meʻa: ka ʻe fafangaʻi ʻae laumālie ʻoe faʻa ngāue.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
ʻOku fehiʻa ki he loi ʻae tangata māʻoniʻoni: ka ko e tangata angahala ko e fakalielia ia, pea ʻoku hoko ia ʻo mā.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
ʻOku fokotuʻumaʻu ʻi hono hala ʻe he māʻoniʻoni ʻaia ʻoku angatonu; ka ʻoku tulaki hifo ʻe he kovi ʻaia ʻoku angahala.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
ʻOku ai ʻaia ʻoku ne fakamaʻumeʻaʻi ia, ka ʻoku ne masiva pe: pea ʻoku ai ʻaia ʻoku ne fakamasivaʻi ia, ka ʻoku maʻu ʻe ia ʻae koloa lahi.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Ko e koloa ʻae tangata ko e huhuʻi ia ʻo ʻene moʻui: ka ʻoku ʻikai fanongo ki he valoki ʻae masiva.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
ʻOku fiefia ʻae maama ʻoe māʻoniʻoni ka ʻe tāmateʻi ʻae maama ʻoe angahala.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
ʻOku tupu pe ʻi he fielahi ʻae fekeʻikeʻi: ka ʻoku maʻu ʻae poto ʻekinautolu kuo akonakiʻi lelei.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Ko e koloa ʻoku maʻu ʻi he vikiviki ʻe fakaʻaʻau ia ke ʻosi: ka ʻe fakalahi ia kiate ia ʻoku tānaki ʻi he faʻa ngāue.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
ʻOku pongia ʻae loto ʻi he ʻamanaki ʻoku tuai ʻene hoko: pea ka hoko mai ʻaia ʻoku holi ki ai, ʻoku hangē ia ko e ʻakau ʻoe moʻui.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
ʻE fakaʻauha ia ʻaia ʻoku fehiʻa ki he folofola: ka ʻe fiemālie pe ia ʻaia ʻoku manavahē ki he fekau.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Ko e fono ʻae poto ko e matavai ia ʻoe moʻui, ke tau hao ai mei he ngaahi tauhele ʻoe mate.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
ʻOku tupu mei he fakakaukau lelei ʻae ʻofa: ka ʻoku faingataʻa ʻae hala ʻoe kakai angahala.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
ʻOku faʻa kau ki he ʻilo ʻae tangata fakapotopoto: ka ʻoku fakahā pe ʻe he vale ʻa ʻene vale.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
ʻOku tō ki he kovi ʻae talafekau angakovi: ka ko e fakamoʻui ʻae talafekau ʻoku angatonu.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
ʻE hoko ʻae masiva mo e mā kiate ia ʻoku ne tekeʻi ʻae akonaki: ka ʻe hakeakiʻi ia ʻaia ʻoku tokanga ki he valoki.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
ʻOku huʻamelie ki he laumālie ʻae hoko mai ʻoe meʻa ʻoku tau holi ki ai: ka ko e meʻa fakalielia ki he vale ʻae tafoki mei he kovi.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Ko ia ʻoku ʻaʻeva fakataha mo e kakai poto ʻe poto ai ia: ka ʻe fakaʻauha ia ʻoku kaumeʻa mo e kakai vale.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
ʻOku tulia ʻae kau angahala ʻe he kovi: ka ʻe toe totongi ʻaki ʻae lelei kiate kinautolu ʻoku māʻoniʻoni.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
ʻOku tuku ʻae tofiʻa ʻe he tangata angalelei ki he fānau ʻa ʻene fānau: ka ko e koloa ʻae angahala kuo tānaki maʻa e kakai angatonu.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
ʻOku ai ʻae meʻakai lahi ʻi he faʻa keli ʻae masiva: ka ʻoku ai ʻoku maumauʻi ko e meʻa ʻi he masiva poto.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Ko ia ʻoku ne taʻofi ʻene meʻa kinikinisi ʻoku ne fehiʻa ki hono foha: ka ko ia ʻoku ʻofa ki ai ʻoku ne tautea ia ʻoka ʻaonga ke fai.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
ʻOku kai ʻe he māʻoniʻoni ke fakamākona hono laumālie: ka ʻe fiekaia ʻae kete ʻoe angahala.