< Príslovia 13 >

1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
El hijo sabio acepta la corrección de su padre; el burlador no hace caso de la reprensión.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
El hombre (de bien) se hartará del fruto de su boca, el alma de los pérfidos, en cambio, de la violencia.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Quien guarda su boca, guarda su alma; quien habla inconsideradamente se arruina a sí mismo.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
El perezoso tiene deseos que no se cumplen, el alma del laborioso se saciará.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
El justo aborrece la palabra mentirosa, el impío infama y obra vergonzosamente.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
La justicia protege los pasos del hombre recto, la malicia causa la ruina del pecador.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Hay quien se jacta de rico, y nada tiene, y quien se hace el pobre, y es acaudalado.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Con las riquezas el hombre (rico) rescata su vida; el pobre, empero, no necesita temer la amenaza.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
La luz de los justos difunde alegría, en tanto que la lámpara de los impíos se apaga.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
La soberbia no causa sino querellas, la sabiduría está con los que toman consejo.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Los bienes ganados sin esfuerzo tienden a desaparecer, mas el que los junta a fuerza de trabajo los aumenta.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Esperanza que se dilata hace enfermo el corazón; pero es árbol de vida el deseo cumplido.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Quien menosprecia la palabra se pierde; quien respeta el precepto será recompensado.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
La enseñanza del sabio es fuente de vida, para escapar de los lazos de la muerte.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Buenos modales ganan favores, mas la conducta de los pérfidos queda estéril.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Todo varón prudente obra con reflexión, el necio derrama su locura.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
El mensajero infiel se precipita en la desgracia, el mensajero fiel se procura salud.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Pobreza e ignominia a quien desecha la corrección, honra a quien escucha la amonestación.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Deseo cumplido recrea al alma, pero el necio abomina apartarse del mal.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Quien anda con sabios, sabio será, quien con necios, acabará siendo necio.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
A los pecadores los persigue la desventura, mas los justos serán recompensados con bienes.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Los buenos tienen como herederos los hijos de los hijos; mas la hacienda del pecador queda reservada para el justo.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Los barbechos de los pobres dan pan en abundancia, pero hay quien disipa (la hacienda) por falta de juicio.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Quien hace poco uso de la vara quiere mal a su hijo; el que lo ama, le aplica pronto el castigo.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
El justo come y satisface su apetito, en tanto que el vientre del malo padece hambre.

< Príslovia 13 >