Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Mwana mayele ayokaka mateya ya tata na ye, kasi mwana oyo atiolaka ayokaka pamela te.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Mbuma ya monoko eleisaka moto bilei ya malamu, kasi molimo ya moto oyo atambolaka na bosembo te ememaka na mobulu.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Moto oyo abatelaka monoko na ye abatelaka molimo na ye, kasi moto oyo afungolaka monoko na ye makasi akosuka na libebi.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Moto ya goyigoyi ayokaka baposa, kasi akoki kokokisa yango te; nzokande baposa ya moto ya nzunzu ekokisamaka.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Moto ya sembo ayinaka maloba ya lokuta, kasi moto mabe amiyinisaka mpe apanzaka soni.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Bosembo ebatelaka moto oyo atambolaka alima na nzela na ye, kasi mabe ebebisaka bongo ya moto ya masumu.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Ezali na moto moko oyo asalaka makambo lokola mozwi, nzokande azali na ye ata na eloko moko te; mpe ezali na moto mosusu oyo asalaka makambo lokola mobola, nzokande azali na bozwi mingi.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Bomengo ya mozwi ebatelaka bomoi na ye, kasi bato mabe batungisaka mobola te.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
Pole ya bato ya sembo engengaka makasi, kasi mwinda ya bato mabe ekufaka.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Lolendo ememaka kaka na koswana, kasi bato oyo bayokaka toli bazwaka bwanya.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Bomengo oyo ezwami na lombangu mpe na nzela ya mabe esilaka noki, kasi bomengo oyo babakisaka na moke-moke ekomaka ebele.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Elikya oyo ekokisami te epesaka bokono na motema, kasi posa oyo ekokisami ezali nzete ya bomoi.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Moto oyo atiolaka liloba amiyokisaka pasi, kasi moto oyo atosaka malako akozwa lifuti.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Mateya ya moto ya bwanya ezali etima ya bomoi, ekangolaka na mitambo ya kufa.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Boyebi ememelaka bato ngolu, kasi nzela ya bato oyo babukaka mibeko ezalaka pasi.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Moto ya mayele asalaka makambo kolanda boyebi, kasi zoba, atandaka bozoba na ye.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Motindami ya mabe akweyaka kati na pasi, kasi motindami ya sembo amemaka lobiko.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Bobola mpe soni ekomelaka bato oyo baboyaka koyekola, kasi moto oyo andimaka pamela akozwa lokumu.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Posa oyo ekokisami esalaka esengo na motema, kasi kokabwana na mabe ezali likambo ya nkele na miso ya zoba.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Moto oyo asanganaka na bato ya bwanya akomaka moto ya bwanya, kasi moto oyo atambolaka nzela moko na bazoba akomona pasi.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Mabe elandaka bato ya masumu, kasi bolamu ezali lifuti ya bato ya sembo.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Moto oyo asalaka bolamu atikelaka bakitani na ye libula, kasi bomengo ya moto ya masumu ebombamaka mpo na moyengebene.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Bilanga ya mobola ekoki kobotela ye bilei ebele, kasi ezali na bato oyo bazali kobeba mpo na kozanga bosembo.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Moto oyo aboyaka kobeta mwana na ye fimbu alingaka ye te, kasi moto oyo alingaka mwana na ye abetaka ye.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Moyengebene aliaka mpe atondaka, kasi libumu ya moto mabe ezalaka na nzala.
