Príslovia 13

1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.

Ama' antahi'zane mofavremo'a nefa'ma avumro'ma antesiankea antahigahianagi, veganokano kema hu mofavremo'a, vahe'mo'ma avumro'ma antesiankea ontahigahie.

2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.

Knare kema vahe'mokizmima huzmi vahe'mo'za, knare zana e'neriza muse hugahaze. Hianagi hazenke vahe'mo'za vahe'ma zamazeri haviza nehu'za zamatama zamizanku zamave'nesie.

3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.

Iza'o agi'ma kegavama huno kema himo'a, agra'a maniza kegava nehie. Hianagi rama'a keagama hania vahe'mo'a, agra'a azeri haviza hugahie.

4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.

Feru vahe'mokizmi zamagu'amo'a, rama'a zama eri'zanku zamave'nesianagi, anazana e'norize. Hianagi amuho hu'za eri'zama erisaza vahe'mo'za zamavesinia zana eri knare hugahaze.

5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.

Fatgo vahe'mo'za havigema huzankura zamavesra nehaze. Hianagi kefo zamavu'zamava nehaza vahe'mo'za rumokizmirera zamagaze huno zamagote zamavu'zmava nehaze.

6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.

Fatgoma huno manizamo'a kva hugantena, knare hunka hazenkea omanesigenka manigahane. Hianagi kefo avu'avamo'a, kumi vahera azeri haviza hugahie.

7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.

Mago'a zamunte omane vahe'mo'za, feno vahe kna nehaze. Hagi mago'a feno vahe'mo'za, zamunte omane vahekna nehazanagi, feno vahe mani'naze.

8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.

Feno vahe'mo'za nomaniza'zmima eri havizama huzankura, miza hu'za manigahaze. Hianagi zamunte'ma omane vahe'mofona, mago vahe'mo'a azeri korera osugahie.

9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.

Fatgo vahe'mokizmi lamu tavimo'a, ru masa nehige'za, muse nehaze. Hianagi kefo zamavu'zamava'ma nehaza vahe'mokizmi lamu tavimo'a, asu nehie.

10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

Avufga ra nehuno vahe'mofo agorga omani avu'avazamo'a, ha' fra hu'za avreno ne-e. Hianagi avumro kema antahino amagema ante vahe'pina, knare antahi'zamo'a megahie.

11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.

Revatga hunka havige kanteti'ma erisana zagomo'a, ame huno fanane hugahie. Hianagi eri'zama erino, osia eri atruma hute hutema himo'a, rama'a eri atru hugahie.

12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.

Vahe'mo'za fore hugahie hu'za amuha nehaza zamo'ma fore'ma osanige'za, zamagu'amo'a haviza hugahie. Hianagi ana zamo'ma e'ama'ma hania zamo'a, asimu ami zafagna hugahie.

13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.

Avumro'ma antesia kemofoma zokagoma antesimo'a, agra'a hazenkefi mani'noe huno hugahie. Hianagi kasegema asaminia kemofo agorga'ama mani'nimo'a, nomani'zama'afina knare hugahie.

14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

Ama' antahi'zane vahe'mo rempima hugamisia zamo'a, asimu ami ti kapu'i hanatiankna hu'neankino, iza'o ana kema antahi'minimo'a fri'zamofo krifufintira agatenere.

15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.

Knare hu'za antahi amama haza vahe'mokizmia, vahe'mo'za zamavesi nezamantaze. Hianagi hazenke vahe'mokizmi zamavu'zmavamo'a, hanavetino haviza hu'ne.

16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.

Maka zamofo ankereno hu vahe'mo'a agesa antahiteno, maka zana nehie. Hianagi neginagi antahintahine vahe'mo'za, zamagesa ontahi neginagi zamavu'zmavaza eri ama nehaze.

17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.

Kefo vahe'mofoma katogema huntesigeno vaniana, hazenkefi ufregahie. Hianagi iza'o tamagema huno kema hu vahe'ma, ke erino vanigu'ma katogema huntesigeno erino vaniana, vahe'mokizmia zamazeri knare hugahie.

18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.

Iza'o avumaro'ma antesaza kema ontahisimofona amunte omnesigeno, agazegu hugahie. Hianagi izano azeri fatgohu kema asamisigeno antahino amage antesimofona, agrira husaga huntegahaze.

19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.

Ave'nesinia zama e'nerisigeno'a, agu'amo'a muse hugahie. Hianagi neginagi vahe'mo'za havi zamavu'zmava'ma nehaza zampinti'ma atreno atiramizankura zamavesra nehie.

20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.

Iza'o knare antahi'zane vahe'enema vanoma nehia vahe'mo'a, knare antahi'za erigahie. Hianagi neginagi vahe'enema tagrote'za vanoma nehaza vahe'mo'za, hazenke erigahaze.

21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.

Hazenke zamo'a kumi vahe'mokizmi nezmavaririe. Hianagi fatgo vahe'mokizmia, fenozmimo'a rama'a hugahie.

22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.

Knare vahe'mo'a mofavre'amo'ene henka negeho'ma erisintima haresia zana, ko retro huzmanteteno nefrie. Hianagi kumi vahe'mo'zama fenoma eri atruma haza fenona, fatgo vahe'mo'za erigahaze.

23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.

Zamunte omane vahe'mokizmi hozafina, rama'a neza fore hugahianagi hazenke nomanizamo'a timo'ma hiaza huno eri harafi huno vugahie.

24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.

Iza'o mofavre'amo hazenke nehanigeno kanoma amino azeri fatgoma osanuno'a, mofavre'a avesinonte. Hianagi iza'o mofavre'ama avesima nentemo'a, hanavetino azeri fatgo hugahie.

25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.

Fatgo vahe'mo'za rama'a ne'za me'nege'za nezamu nehaze. Hianagi kefo vahe'mofoza, zamaga tevava nehaze.