Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Ein weiser Sohn läßt sich vom Vater züchtigen; aber ein Spötter gehorcht der Strafe nicht.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Die Frucht des Mundes genießt man; aber die Verächter denken nur zu freveln.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Wer seinen Mund bewahrt, der bewahrt sein Leben; wer aber mit seinem Maul herausfährt, der kommt in Schrecken.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Der Faule begehrt und kriegt's doch nicht; aber die Fleißigen kriegen genug.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Der Gerechte ist der Lüge feind; aber der Gottlose schändet und schmäht sich selbst.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Die Gerechtigkeit behütet den Unschuldigen; aber das gottlose Wesen bringt zu Fall den Sünder.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Mancher ist arm bei großem Gut, und mancher ist reich bei seiner Armut.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Mit Reichtum kann einer sein Leben erretten; aber ein Armer hört kein Schelten.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
Das Licht der Gerechten brennt fröhlich; aber die Leuchte der Gottlosen wird auslöschen.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Unter den Stolzen ist immer Hader; aber Weisheit ist bei denen, die sich raten lassen.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Reichtum wird wenig, wo man's vergeudet; was man aber zusammenhält, das wird groß.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Die Hoffnung, die sich verzieht, ängstet das Herz; wenn's aber kommt, was man begehrt, das ist wie ein Baum des Lebens.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Wer das Wort verachtet, der verderbt sich selbst; wer aber das Gebot fürchtet, dem wird's vergolten.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Die Lehre des Weisen ist eine Quelle des Lebens, zu meiden die Stricke des Todes.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Feine Klugheit schafft Gunst; aber der Verächter Weg bringt Wehe.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Ein Kluger tut alles mit Vernunft; ein Narr aber breitet Narrheit aus.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Ein gottloser Bote bringt Unglück; aber ein treuer Bote ist heilsam.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Wer Zucht läßt fahren, der hat Armut und Schande; wer sich gerne strafen läßt, wird zu ehren kommen.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Wenn's kommt, was man begehrt, das tut dem Herzen wohl; aber das Böse meiden ist den Toren ein Greuel.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Wer mit den Weisen umgeht, der wird weise; wer aber der Narren Geselle ist, der wird Unglück haben.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Unglück verfolgt die Sünder; aber den Gerechten wird Gutes vergolten.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Der Gute wird vererben auf Kindeskind; aber des Sünders Gut wird für den Gerechten gespart.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Es ist viel Speise in den Furchen der Armen; aber die Unrecht tun, verderben.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Wer seine Rute schont, der haßt seinen Sohn; wer ihn aber liebhat, der züchtigt ihn bald.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Der Gerechte ißt, daß sein Seele satt wird; der Gottlosen Bauch aber hat nimmer genug.
