< Príslovia 13 >

1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
L’Enfant sage suit la morale de son père; mais le libertin n’écoute aucun reproche.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
L’Homme doit à l’usage de la parole le bien dont il jouit; les gens violents ne rêvent que violence.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Mettre un frein à sa bouche, c’est sauvegarder sa personne; ouvrir largement ses lèvres, c’est préparer sa ruine.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Le paresseux a l’âme remplie de désirs et n’arrive à rien; l’âme des gens actifs nage dans l’abondance.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Le juste hait tout ce qui est mensonge; le méchant prodigue avanies et affronts.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
La vertu protège celui qui marche intègre la méchanceté perd les malfaiteurs.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Tel fait le riche et n’a rien, tel fait le pauvre et possède une grande fortune.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
La richesse peut servir à l’homme à racheter sa vie, mais le pauvre est inaccessible à la menace.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
La lumière des justes répand une joyeuse clarté; la lampe des méchants est fumeuse.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Rien de tel que l’arrogance pour engendrer des querelles; la sagesse est avec ceux qui se laissent conseiller.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
La richesse venue comme par un souffle va en diminuant; qui amasse poignée par poignée la voit s’augmenter.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Une espérance qui traîne en longueur est un crève-cœur; un désir satisfait est un arbre de vie.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Qui dédaigne un ordre en éprouve du dommage; qui respecte un commandement en est récompensé.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
L’Enseignement du sage est une source de vie: il éloigne des pièges de la mort.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Un esprit bienveillant procure la sympathie; mais la voie des perfides est invariablement stérile.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Tout homme avisé agit avec réflexion; le sot donne libre cours à sa folie.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Un mandataire pervers tombe dans le malheur, le messager consciencieux est un bienfait.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Qui abandonne la morale ne rencontre que misère et honte; qui tient compte des remontrances est honoré.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Un désir qui se réalise est une joie pour l’âme; s’abstenir du mal fait horreur aux sots.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Frayer avec les sages, c’est devenir sage; fréquenter les sots, c’est devenir mauvais.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Le mal poursuit les pécheurs; le bien est la récompense des justes.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
L’Homme de bien transmet son héritage aux enfants de ses enfants, mais la richesse du pécheur est réservée au juste.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Le champ bien cultivé du pauvre donne des vivres abondants; il en est qui se perdent par l’absence de toute règle.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Ménager les coups de verge, c’est haïr son enfant; mais avoir soin de le corriger, c’est l’aimer.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Le juste mange pour apaiser sa faim; mais le ventre des méchants n’en a jamais assez.

< Príslovia 13 >