< Príslovia 13 >

1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Un fils sage [écoute] l’instruction du père, mais le moqueur n’écoute pas la répréhension.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Du fruit de sa bouche l’homme mange du bien, mais l’âme des perfides [mange] la violence.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
Qui surveille sa bouche garde son âme; la ruine est pour celui qui ouvre ses lèvres toutes grandes.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
L’âme du paresseux désire, et il n’y a rien; mais l’âme des diligents sera engraissée.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Le juste hait la parole mensongère, mais le méchant se rend odieux et se couvre de honte.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
La justice garde celui qui est intègre dans sa voie, mais la méchanceté renverse le pécheur.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Tel fait le riche et n’a rien du tout; et tel se fait pauvre et a de grands biens.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
La rançon pour la vie d’un homme, c’est sa richesse; mais le pauvre n’entend pas la réprimande.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
La lumière des justes est joyeuse, mais la lampe des méchants s’éteindra.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Ce n’est que de l’orgueil que vient la querelle, mais la sagesse est avec ceux qui se laissent conseiller.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Les biens qui viennent de la vanité diminuent, mais celui qui amasse à la main les accroîtra.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
L’attente différée rend le cœur malade, mais le désir qui arrive est un arbre de vie.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Qui méprise la parole sera lié par elle; mais qui craint le commandement, celui-là sera récompensé.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
L’enseignement du sage est une fontaine de vie, pour faire éviter les pièges de la mort.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Le bon sens procure la faveur, mais la voie des perfides est dure.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Tout homme avisé agit avec connaissance, mais le sot fait étalage de sa folie.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Un messager méchant tombe dans le mal, mais un ambassadeur fidèle est santé.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
La pauvreté et la honte arrivent à qui rejette l’instruction, mais celui qui a égard à la répréhension sera honoré.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Le désir accompli est agréable à l’âme, mais se détourner du mal est une abomination pour les sots.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Qui marche avec les sages devient sage, mais le compagnon des sots s’en trouvera mal.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Le mal poursuit les pécheurs; mais le bien est la récompense des justes.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
L’homme de bien laisse un héritage aux fils de ses fils, mais la richesse du pécheur est réservée pour le juste.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Il y a beaucoup à manger dans le défrichement des pauvres, mais il y a ce qui se perd faute de règle.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Celui qui épargne la verge hait son fils, mais celui qui l’aime met de la diligence à le discipliner.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Le juste mange pour le rassasiement de son âme, mais le ventre des méchants aura disette.

< Príslovia 13 >