Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
A wijs sone is the teching of the fadir; but he that is a scornere, herith not, whanne he is repreuyd.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
A man schal be fillid with goodis of the fruit of his mouth; but the soule of vnpitouse men is wickid.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
He that kepith his mouth, kepith his soule; but he that is vnwar to speke, schal feel yuels.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
A slow man wole, and wole not; but the soule of hem that worchen schal be maad fat.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
A iust man schal wlate a fals word; but a wickid man schendith, and schal be schent.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Riytfulnesse kepith the weie of an innocent man; but wickidnesse disseyueth a synnere.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
A man is as riche, whanne he hath no thing; and a man is as pore, whanne he is in many richessis.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Redempcioun of the soule of man is hise richessis; but he that is pore, suffrith not blamyng.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
The liyt of iust men makith glad; but the lanterne of wickid men schal be quenchid.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Stryues ben euere a mong proude men; but thei that don alle thingis with counsel, ben gouerned bi wisdom.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Hastid catel schal be maad lesse; but that that is gaderid litil and litil with hond, schal be multiplied.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Hope which is dilaied, turmentith the soule; a tre of lijf is desir comyng.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
He that bacbitith ony thing, byndith hym silf in to tyme to comynge; but he that dredith the comaundement, schal lyue in pees.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
The lawe of a wise man is a welle of lijf; that he bowe awei fro the falling of deth.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Good teching schal yyue grace; a swolowe is in the weie of dispiseris.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
A fel man doith alle thingis with counsel; but he that is a fool, schal opene foli.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
The messanger of a wickid man schal falle in to yuel; a feithful messanger is helthe.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Nedynesse and schenschip is to him that forsakith techyng; but he that assentith to a blamere, schal be glorified.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Desir, if it is fillid, delitith the soule; foolis wlaten hem that fleen yuels.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
He that goith with wijs men, schal be wijs; the freend of foolis schal be maad lijk hem.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Yuel pursueth synneris; and goodis schulen be yoldun to iust men.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
A good man schal leeue aftir him eiris, sones, and the sones of sones; and the catel of a synnere is kept to a iust man.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Many meetis ben in the new tilid feeldis of fadris; and ben gaderid to othere men with out doom.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
He that sparith the yerde, hatith his sone; but he that loueth him, techith bisili.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
A iust man etith, and fillith his soule; but the wombe of wickid men is vnable to be fillid.
