Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Capa lungkaang ni teh na pa e cangkhainae hah alawkpui lah a ta, hatei kadudamnaw ni teh cangkhainae hah ngai awh hoeh.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Tami ni amae pahnipaw hah kahawicalah a ca han, hatei yuemkamcu hoeh e tami teh rektapnae hoi a kâkawk han.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
A pahni ka ring e ni teh a hringnae hah a ring toe, hatei ka kaw lah a kâko ka ang e teh rawknae koe a pha han.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Tami pangaknaw ni teh a ngai poung awh ei banghai tawn awh hoeh, hatei tami kahratbat e teh tawnta sak lah ao han.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Tamikalan ni teh laithoe dei e a hmuhma, hatei tamikathout teh panuet ka tho e hoi kayanae kaphawtkung doeh.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Toun han kaawm hoeh e lamthung ni lannae a ring, hatei thoenae ni tamikayon a tâkhawng.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Tami ka tawnta lah a kâpouk ei banghai ka tawn hoeh e tami ao, hatei kamathoe poung lah a kâpouk ei ka tawnta poung e ao.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Tami ka tawnta e ni kâratang nahane hnopai a tawn, hatei mathoe ni yuenae kâhmo boihoeh.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
Tamikalannaw e angnae teh kahawi poung e angnae doeh, hatei tamikathoutnaw e hmaiim teh a due han.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Kâoupnae dawk doeh kâyuenae a tâco, hatei pouknae kahawi poe e tarawinae teh lungangnae doeh.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
Kamsoumhoehe lah hnopai la e teh tang a kahma han, hatei panki laihoi hmu e hnopai teh a pung han.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Ring e hno tang hmu hoeh e ni lung a pataw sak, hatei ngaikuepnae teh hringnae thingkung doeh.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Lawk banglahai ka noutna hoeh e teh rawk sak lah ao han, hatei kâpoelawk e ka bari e teh tawkphu poe lah ao han.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Tami lungkaangnaw e kâpoelawk e teh hringnae tuiphuek lah ao teh, duenae karap rounnae lamthung lahai ao.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Thaipanueknae ni minhmai kahawi a poe, hatei yuemkamcu hoeh naw e lamthung teh a ru poung.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Kho kapoukthai e pueng ni panuenae hoi a kâroe awh, hatei tamipathu ni teh a pathunae a kamnue sak.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Patoune kathout teh runae dawk a rawp, hatei yuemkamcu e laicei ni teh damnae a thokhai.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Tounnae banglahai ka ngaihoeh e tami koe voutnae hoi yeiraiponae a pha han, hatei tounnae alawkpui lah ka tat e teh bari lah ao han.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Ngaikuepnae teh a radip, hatei payonnae rounnae hateh tamikathoutnaw ni a hmuhma awh.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Tamilungkaangnaw hoi kamyawng e teh a lung a ang han, hatei, tamikathoutnaw hoi kamyawng e teh a rawk han.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Tamikayon teh thoenae ni a pâlei, hatei tamikalan teh hawinae a pang han.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Tamikahawi ni teh a ca catounnaw hanelah râw a parâw pouh, hatei tamikayonnaw e hnopai teh tamikalannaw hanelah pâkhueng lah ouk ao.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Tamimathoe ni laikawk thawnnae lahoi rawca moi ao, hatei thoenae dawk doeh rawknae koe ouk pha awh.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
Bongpai ka hno ngai hoeh e teh a capa ka hmuhma e lah ao, hatei a capa lung ka pataw e ni teh a nawca hoi ouk a yue toe.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Tamikalan teh a von a paha, hatei tamikathout teh a vonhlam han.
