Príslovia 13
1 Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
Ca aka cueih loh pa kah thuituennah a hnatun tih, hmuiyoi long tah tluungnah pataeng hnatun pawh.
2 Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
Hlang lai thaih lamloh a then khaw a cah dae, hnukpoh kah hinglu tah kuthlahnah la poeh.
3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
A hinglu aka ngaithuen long tah a ka a tuem, a ka aka ang soeh khaw amah ham porhaknah la om.
4 Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
Kolhnaw loh a ngaidam dae a hinglu a thum moenih. Tedae aka haam kah a hinglu tah hah ngaikhoek.
5 Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
Aka dueng loh a hong ol te a hmuhuet. Halang tah a borhim tih a hmai tal.
6 Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
Duengnah loh thincaknah longpuei te a kueinah tih, halangnah loh tholhnah a paimaelh.
7 Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
Boei tih ba aka khueh pawt khaw om, vawtthoek dae a boei a rhaeng aka coih khaw om.
8 Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
Khuehtawn he hlang kah hinglu tlansum ni. Tedae khodaeng loh tluungnah a yaak moenih.
9 Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
Aka dueng kah khosae tah a kohoe tih, halang kah hmaithoi tah a thih pah.
10 Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
Althanah loh olpungnah a paek tih, uentonah dongah cueihnah om.
11 Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
A honghi lamkah boeirhaeng khaw yip muei tih, amah kut neh aka coi long tah a ping sak.
12 Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
Ngaiuepnah loh lungbuei aka nue a dangrhoek tih, hingnah thingkung loh ngaihlihnah a cung sak.
13 Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
Olka aka hnoelrhoeng loh amah ham lai a koi vetih, olpaek aka rhih te anih loh a rhong ni.
14 Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
Aka cueih kah olkhueng tah hingnah thunsih la om tih, dueknah hlaeh lamloh aka nong sak la om.
15 Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
Lungmingnah then tah mikdaithen la a khueh tih, hnukpoh kah longpuei tah mueng.
16 Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
Aka thaai loh mingnah neh boeih a saii tih, aka ang loh a anglat te a yaal.
17 Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
Halang puencawn tah yoethae ah cungku tih, oltak kah laipai tah hoeihnah la om.
18 Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
Khodaeng neh yah loh thuituennah a hlahpham tih, toelthamnah aka tuem tah a thangpom.
19 Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
Ngaihlihnah a dip te hinglu ham khaw tui dae, aka ang long tah boethae lamloh nong ham te tueilaehkoi la a om pah.
20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
Hlang cueih taengah aka cet la aka cet tah cueih rhoela cueih tih, hlang ang neh aka luem tah lolh coeng.
21 Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
Hlangtholh rhoek te yoethae loh a hloem dae, aka dueng te hnothen neh a thuung.
22 Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
Hlang then long tah a ca kah a ca khaw a phaeng dae, laihmu kah a thadueng tah hlang dueng hamla a khoem pah.
23 Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
Khodaeng kah khohai cang tah thawt tangloeng dae, tiktamnah a om pawt dongah a khoengvoep.
24 Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
A ca aka thiinah loh a cungcik a hnaih, tedae aka lungnah tah thuituennah neh a toem.
25 Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
Hlang dueng loh a hinglu dongah kodam la a caak dae, halang tah a bung a vaitah.
