< Príslovia 12 >

1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
EL que ama la corrección ama la sabiduría: mas el que aborrece la reprensión, es ignorante.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
El bueno alcanzará favor de Jehová: mas él condenará al hombre de malos pensamientos.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
El hombre no se afirmará por medio de la impiedad: mas la raíz de los justos no será movida.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
La mujer virtuosa corona es de su marido: mas la mala, como carcoma en sus huesos.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
Los pensamientos de los justos son rectitud; [mas] los consejos de los impíos, engaño.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
Las palabras de los impíos son para acechar la sangre: mas la boca de los rectos los librará.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
[Dios] trastornará á los impíos, y no serán más: mas la casa de los justos permanecerá.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
Según su sabiduría es alabado el hombre: mas el perverso de corazón será en menosprecio.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Mejor es el que es menospreciado y tiene servidores, que el que se precia, y carece de pan.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
El justo atiende á la vida de su bestia: mas las entrañas de los impíos son crueles.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
El que labra su tierra, se hartará de pan: mas el que sigue los vagabundos es falto de entendimiento.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
Desea el impío la red de los malos: mas la raíz de los justos dará [fruto].
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
El impío es enredado en la prevaricación de sus labios: mas el justo saldrá de la tribulación.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
El hombre será harto de bien del fruto de su boca: y la paga de las manos del hombre le será dada.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
El camino del necio es derecho en su opinión: mas el que obedece al consejo es sabio.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
El necio luego al punto da á conocer su ira: mas el que disimula la injuria es cuerdo.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
El que habla verdad, declara justicia; mas el testigo mentiroso, engaño.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Hay quienes hablan como [dando] estocadas de espada: mas la lengua de los sabios es medicina.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
El labio de verdad permanecerá para siempre: mas la lengua de mentira por un momento.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Engaño hay en el corazón de los que piensan mal: mas alegría en el de los que piensan bien.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Ninguna adversidad acontecerá al justo: mas los impíos serán llenos de mal.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Los labios mentirosos son abominación á Jehová: mas los obradores de verdad su contentamiento.
23 Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
El hombre cuerdo encubre la ciencia: mas el corazón de los necios publica la necedad.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
La mano de los diligentes se enseñoreará: mas la negligencia será tributaria.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
El cuidado congojoso en el corazón del hombre, lo abate; mas la buena palabra lo alegra.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
El justo hace ventaja á su prójimo: mas el camino de los impíos les hace errar.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
El indolente no chamuscará su caza: mas el haber precioso del hombre [es] la diligencia.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
En el camino de la justicia está la vida; y la senda de su vereda no es muerte.

< Príslovia 12 >