Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
El que ama el castigo, ama la sabiduría: mas el que aborrece la reprensión, es ignorante.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
El bueno alcanzará favor de Jehová: mas él condenará al hombre de malos pensamientos.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
El hombre malo no permanecerá: mas la raíz de los justos no será movida,
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
La mujer virtuosa corona es de su marido: mas la mala, como carcoma en sus huesos.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
Los pensamientos de los justos son juicio: mas las astucias de los impíos engaño.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
Las palabras de los impíos son asechar a la sangre: mas la boca de los rectos les librará.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Dios trastornará a los impíos, y no serán más: mas la casa de los justos permanecerá.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
Según su sabiduría es alabado el hombre: mas el perverso de corazón será en menosprecio.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Mejor es el que se menosprecia, y tiene siervos, que el que se precia, y carece de pan.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
El justo conoce el alma de su bestia: mas la piedad de los impíos es cruel.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
El que labra su tierra, se hartará de pan: mas el que sigue a los vagabundos es falto de entendimiento.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
Desea el impío la red de los malos: mas la raíz de los justos dará fruto.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
El impío es enredado en la prevaricación de sus labios: mas el justo saldrá de la tribulación.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
Del fruto de la boca el hombre será harto de bien; y la paga de las manos del hombre le será dada.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
El camino del insensato es derecho en su opinión: mas el que obedece al consejo es sabio.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
El insensato a la hora se conocerá su ira: mas el que disimula la injuria es cuerdo.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
El que habla verdad, declara justicia: mas el testigo mentiroso, engaño.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Hay algunos que hablan como estocadas de espada: mas la lengua de los sabios es medicina.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
El labio de verdad permanecerá para siempre: mas la lengua de mentira, por un momento.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Engaño hay en el corazón de los que piensan mal: mas alegría en el de los que piensan bien.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Ninguna adversidad acontecerá al justo; mas los impíos serán llenos de mal.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Los labios mentirosos son abominación a Jehová: mas los obradores de verdad, su contentamiento.
23 Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
El hombre cuerdo encubre la sabiduría: mas el corazón de los insensatos predica la fatuidad.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
La mano de los diligentes se enseñoreará: mas la negligente será tributaria.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
El cuidado congojoso en el corazón del hombre le abate: mas la buena palabra le alegra.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
El justo hace ventaja a su prójimo: mas el camino de los impíos les hace errar.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
El engaño no chamuscará su caza: mas el haber precioso del hombre es la diligencia.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
En la vereda de justicia está la vida; y el camino de su vereda no es muerte.
