Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
Kdorkoli ljubi poučevanje, ljubi spoznanje, toda kdor sovraži opomin, je brutalen.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
Dober človek doseže naklonjenost od Gospoda, toda človek zlobnih naklepov bo obsojen.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
Človek ne bo uveljavljen z zlobnostjo, toda korenina pravičnih ne bo omajana.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
Vrla ženska je krona svojemu soprogu, toda tista, ki sramoti, je gniloba v njegovih kosteh.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
Misli pravičnih so pravilne, toda nasveti zlobnih so prevara.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
Besede zlobnih so prežanje v zasedi na kri, toda usta iskrenih jih bodo osvobodila.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Zlobni so premagani in jih ni, toda hiša pravičnega bo stala.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
Človek bo priporočen glede na svojo modrost, toda kdor je sprevrženega srca, bo preziran.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Kdor je preziran, pa ima služabnika, je boljši kakor tisti, ki časti samega sebe, pa nima kruha.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
Pravičen človek se ozira na življenje svoje živali, toda nežna usmiljenja zlobnih so kruta.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
Kdor obdeluje svojo zemljo, bo nasičen s kruhom, toda kdor sledi praznim osebam, je brez razumevanja.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
Zlobni želi mrežo zlobnih ljudi, toda korenina pravičnih rojeva sad.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
Zlobni je ujet s prestopkom svojih ustnic, toda pravični bo prišel iz stiske.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
Človek bo nasičen z dobrim po sadu svojih ust in poplačilo človeških rok mu bo vrnjeno.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
Bedakova pot je v njegovih lastnih očeh pravilna, toda kdor prisluhne nasvetu, je moder.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
Bedakov bes je takoj znan, toda razsoden človek prikriva sramoto.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
Kdor govori resnico, naznanja pravičnost, toda kriva priča prevaro.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Tam je, ki govori kakor prebadanje z mečem, toda jezik modrega je zdravje.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
Ustnica resnice bo utrjena za vedno, toda lažniv jezik je samo za trenutek.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Prevara je v srcu tistih, ki si domišljajo zlo, toda svetovalcem miru je radost.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Nobeno zlo se ne bo zgodilo pravičnemu, toda zlobni bodo napolnjeni z vragolijo.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Lažnive ustnice so ogabnost Gospodu, toda tisti, ki se vedejo odkrito, so njegovo veselje.
23 Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
Razsoden človek prikriva spoznanje, toda srce bedakov razglaša nespametnost.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
Roka marljivega bo vladala, toda leni bo podvržen plačevanju davka.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
Potrtost v človekovem srcu ga dela sklonjenega, toda dobra beseda ga dela veselega.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
Pravični je odličnejši od svojega soseda, toda pot zlobnih jih zapeljuje.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
Len človek ne peče tega, kar je ujel na lovu, toda imetje marljivega človeka je dragoceno.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
Na poti pravičnosti je življenje in na tej poti ni smrti.
