Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
O que ama a correção ama o conhecimento, mas o que aborrece a repreensão é brutal.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
O homem de bem alcançará o favor do Senhor, mas ao homem de perversas imaginações ele condenará.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
O homem não se estabelecerá pela impiedade, mas a raiz dos justos não será removida.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
A mulher virtuosa é a coroa do seu senhor, mas a que faz vergonha é como apodrecimento nos seus ossos.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
Os pensamentos dos justos são juízo, mas os conselhos dos ímpios engano.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
As palavras dos ímpios são de armarem ciladas ao sangue, mas a boca dos retos os fará escapar.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Transtornados serão os ímpios, e não serão mais, mas a casa dos justos permanecerá.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
Segundo o seu entendimento, será louvado cada qual, mas o perverso de coração estará em desprezo.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Melhor é o que se estima em pouco, e tem servos, do que o que se honra a si mesmo e tem falta de pão.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
O justo atende pela vida dos seus animais, mas as misericórdias dos ímpios são cruéis.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
O que lavra a sua terra se fartará de pão mas o que segue os ociosos está falto de juízo.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
Deseja o ímpio a rede dos males, mas a raiz dos justos produz o seu fruto.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
O laço do ímpio está na transgressão dos lábios, mas o justo sairá da angústia.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
Do fruto da boca cada um se farta de bem, e a recompensa das mãos dos homens se lhe tornará.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
O caminho do tolo é reto aos seus olhos, mas o que dá ouvidos ao conselho é sábio.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
A ira do louco se conhece no mesmo dia, mas o avisado encobre a afronta.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
O que produz a verdade manifesta a justiça, mas a testemunha da falsidade o engano.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Há alguns que falam palavras como estocadas de espada, mas a língua dos sábios é saúde.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
O lábio de verdade ficará para sempre, mas a língua de falsidade dura por um só momento.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Engano há no coração dos que maquinam mal, mas alegria tem os que aconselham a paz.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Nenhum agravo sobrevirá ao justo, mas os ímpios ficam cheios de mal.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Os lábios mentirosos são abomináveis ao Senhor, mas os que obram fielmente são o seu deleite.
23 Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
O homem avisado encobre o conhecimento, mas o coração dos tolos proclama a estultícia.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
A mão dos diligentes dominará, mas os enganadores serão tributários.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
A solicitude no coração do homem o abate, mas uma boa palavra o alegra.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
Mais excelente é o justo do que o companheiro, mas o caminho dos ímpios os faz errar.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
O preguiçoso não assará a sua caça, mas o precioso bem do homem é ser diligente.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
Na vereda da justiça está a vida, e no caminho da sua carreira não há morte.
