Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
[Qui diligit disciplinam diligit scientiam; qui autem odit increpationes insipiens est.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
Qui bonus est hauriet gratiam a Domino; qui autem confidit in cogitationibus suis impie agit.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
Non roborabitur homo ex impietate, et radix justorum non commovebitur.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
Mulier diligens corona est viro suo; et putredo in ossibus ejus, quæ confusione res dignas gerit.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
Cogitationes justorum judicia, et consilia impiorum fraudulenta.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
Verba impiorum insidiantur sanguini; os justorum liberabit eos.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Verte impios, et non erunt; domus autem justorum permanebit.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
Doctrina sua noscetur vir; qui autem vanus et excors est patebit contemptui.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Melior est pauper et sufficiens sibi quam gloriosus et indigens pane.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
Novit justus jumentorum suorum animas; viscera autem impiorum crudelia.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
Qui operatur terram suam satiabitur panibus; qui autem sectatur otium stultissimus est. Qui suavis est in vini demorationibus, in suis munitionibus relinquit contumeliam.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
Desiderium impii munimentum est pessimorum; radix autem justorum proficiet.]
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
[Propter peccata labiorum ruina proximat malo; effugiet autem justus de angustia.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
De fructu oris sui unusquisque replebitur bonis, et juxta opera manuum suarum retribuetur ei.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
Via stulti recta in oculis ejus; qui autem sapiens est audit consilia.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
Fatuus statim indicat iram suam; qui autem dissimulat injuriam callidus est.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
Qui quod novit loquitur, index justitiæ est; qui autem mentitur, testis est fraudulentus.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Est qui promittit, et quasi gladio pungitur conscientiæ: lingua autem sapientium sanitas est.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
Labium veritatis firmum erit in perpetuum; qui autem testis est repentinus, concinnat linguam mendacii.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Dolus in corde cogitantium mala; qui autem pacis ineunt consilia, sequitur eos gaudium.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Non contristabit justum quidquid ei acciderit: impii autem replebuntur malo.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Abominatio est Domino labia mendacia; qui autem fideliter agunt placent ei.
23 Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
Homo versatus celat scientiam, et cor insipientium provocat stultitiam.]
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
[Manus fortium dominabitur; quæ autem remissa est, tributis serviet.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
Mœror in corde viri humiliabit illum, et sermone bono lætificabitur.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
Qui negligit damnum propter amicum, justus est; iter autem impiorum decipiet eos.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
Non inveniet fraudulentus lucrum, et substantia hominis erit auri pretium.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
In semita justitiæ vita; iter autem devium ducit ad mortem.]
