Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
Orang yang cinta kepada pengetahuan senang mendapat teguran; tapi orang yang tidak suka ditegur adalah orang dungu.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
Orang baik disenangi TUHAN, tapi orang yang merancangkan kejahatan akan menerima hukuman.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
Tak ada seorang pun yang dapat tetap jaya oleh kejahatan; tapi orang yang jujur tetap kukuh, tak tergoyahkan.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
Istri yang baik adalah kebanggaan dan kebahagiaan suaminya, istri yang membuat suaminya malu adalah bagaikan penyakit tulang yang menggerogoti.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
Orang jujur memikirkan hal-hal yang baik; orang jahat merencanakan tipu daya.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
Kata-kata orang jahat mematikan; kata-kata orang jujur menyelamatkan.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Orang jahat akan jatuh dan binasa tanpa bekas; tapi orang baik akan tetap teguh turun-temurun.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
Orang dipuji sesuai dengan kebijaksanaannya; orang dihina sesuai dengan kedunguannya.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Lebih baik menjadi rakyat kecil yang mempunyai pekerjaan, daripada berlagak orang besar padahal kekurangan makanan.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
Orang baik memperhatikan ternaknya; tapi orang jahat menyiksanya.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
Petani yang bekerja keras mempunyai banyak makanan, tapi orang yang menghabiskan waktunya untuk hal yang tak berguna adalah orang bodoh.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
Orang jahat ingin mendapat keuntungan dari orang durhaka; orang baik bagaikan pohon yang berbuah.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
Orang jahat terjerat oleh kata-kata buruk yang diucapkannya; orang baik luput dari kesukaran.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
Setiap orang mendapat ganjaran sesuai dengan kata-kata dan perbuatannya; masing-masing diberi upah yang setimpal.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
Orang dungu merasa dirinya tak pernah salah, tapi orang bijaksana suka mendengarkan nasihat.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
Kalau orang bodoh tersinggung, saat itu juga ia menyatakan sakit hatinya; tapi orang bijaksana tidak peduli bila dicela.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
Dengan mengatakan yang benar, orang menegakkan keadilan; dengan berdusta, orang mendatangkan ketidakadilan.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
Omongan yang sembarangan dapat melukai hati seperti tusukan pedang; kata-kata bijaksana bagaikan obat yang menyembuhkan.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
Dusta akan terbongkar dalam sekejap mata, tapi kata-kata benar akan tetap sepanjang masa.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Orang yang merencanakan kejahatan suka akan ketidakadilan; orang yang mengusahakan kebaikan akan bahagia.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Orang baik tak akan kena musibah; orang jahat akan selalu kena susah.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
TUHAN benci kepada pendusta; tapi Ia senang dengan orang yang jujur.
23 Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
Orang bijaksana tidak menonjolkan pengetahuannya; orang bodoh mengobralkan kebodohannya.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
Kerja keras membuat orang berkuasa; kemalasan memaksa orang menjadi hamba.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
Rasa khawatir mematahkan semangat, tetapi kata-kata ramah membesarkan hati.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
Orang baik lebih beruntung dari tetangganya; orang jahat sesat karena kejahatannya.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
Dengan bermalas-malas takkan tercapai yang diidamkan; dengan bekerja keras orang mendapat kekayaan.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
Orang yang mengikuti jalan yang benar akan hidup bahagia; orang yang mengikuti jalan yang jahat menuju kepada maut.
