Príslovia 12
1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
He that loueth chastisyng, loueth kunnyng; but he that hatith blamyngis, is vnwijs.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
He that is good, schal drawe to hym silf grace of the Lord; but he that tristith in hise thouytis, doith wickidli.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
A man schal not be maad strong by wyckidnesse; and the root of iust men schal not be moued.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
A diligent womman is a coroun to hir hosebond; and rot is in the boonys of that womman, that doith thingis worthi of confusioun.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
The thouytis of iust men ben domes; and the counselis of wickid men ben gileful.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
The wordis of wickid men setten tresoun to blood; the mouth of iust men schal delyuere hem.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Turne thou wickid men, and thei schulen not be; but the housis of iust men schulen dwelle perfitli.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
A man schal be knowun bi his teching; but he that is veyn and hertles, schal be open to dispising.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Betere is a pore man, and sufficient to him silf, than a gloriouse man, and nedi of breed.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
A iust man knowith the soulis of hise werk beestis; but the entrailis of wickid men ben cruel.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
He that worchith his lond, schal be fillid with looues; but he that sueth idilnesse, is moost fool. He that is swete, lyueth in temperaunces; and in hise monestyngis he forsakith dispisyngis.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
The desir of a wickid man is the memorial of worste thingis; but the roote of iust men schal encreesse.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
For the synnes of lippis `falling doun neiyeth to an yuel man; but a iust man schal scape fro angwisch.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
Of the fruyt of his mouth ech man schal be fillid with goodis; and bi the werkis of hise hondis it schal be yoldun to him.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
The weie of a fool is riytful in hise iyen; but he that is wijs, herith counsels.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
A fool schewith anoon his ire; but he that dissymelith wrongis, is wijs.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
He that spekith that, that he knowith, is a iuge of riytfulnesse; but he that lieth, is a gileful witnesse.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
A man is that bihetith, and he is prickid as with the swerd of conscience; but the tunge of wise men is helthe.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
The lippe of treuthe schal be stidfast with outen ende; but he that is a sudeyn witnesse, makith redi the tunge of leesyng.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Gile is in the herte of hem that thenken yuels; but ioye sueth hem, that maken counsels of pees.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
What euere bifallith to a iust man, it schal not make hym sori; but wickid men schulen be fillid with yuel.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
False lippis is abhominacioun to the Lord; but thei that don feithfuli, plesen him.
23 Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
A fel man hilith kunnyng; and the herte of vnwise men stirith foli.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
The hond of stronge men schal haue lordschip; but the hond that is slow, schal serue to tributis.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
Morenynge in the herte of a iust man schal make hym meke; and he schal be maad glad bi a good word.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
He that dispisith harm for a frend, is a iust man; but the weie of wickid men schal disseyue hem.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
A gileful man schal not fynde wynnyng; and the substaunce of man schal be the prijs of gold.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
Lijf is in the path of riytfulnesse; but the wrong weie leedith to deeth.
