< Príslovia 12 >

1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
Whoever loves discipline loves knowledge. But whoever hates correction is unwise.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
Whoever is good shall draw grace from the Lord. But whoever trusts in his own thoughts acts impiously.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
Man will not be made strong from impiety. And the root of the just shall not be moved.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
A diligent woman is a crown to her husband. And she who acts with confusion as to which things are worthy is decay to his bones.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
The thoughts of the just are judgments. And the counsels of the impious are dishonest.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
The words of the impious lie in wait for blood. The mouth of the just shall free them.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
Turn from the impious, and they will not be. But the house of the just shall stand firm.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
A man will be known by his doctrine. But whoever is vain and heartless will suffer contempt.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
Better is a pauper who has what he needs, than someone glorious and in need of bread.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
The just one knows the lives of his beasts. But the inner most parts of the impious are cruel.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
Whoever works his land shall be satisfied with bread. But whoever continually pursues leisure is most foolish. Whoever is soothed by lingering over wine leaves behind contempt in his strongholds.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
The desire of the impious is the fortification of what is most wicked. But the root of the just shall prosper.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
For the sins of the lips draw ruin to the evil. But the just shall escape from distress.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
By the fruit of his own mouth, each one shall be filled with good things, and according to the works of his own hands, it will be distributed to him.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
The way of the foolish is right in his own eyes. But whoever is wise listens to counsels.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
The senseless immediately reveals his anger. But whoever ignores injuries is clever.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
He is a sign of justice, who speaks what he knows. But whoever deceives is a dishonest witness.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
He who makes promises is also jabbed, as if with a sword, in conscience. But the tongue of the wise is reasonable.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
The lips of truth shall be steadfast forever. But a hasty witness readies a lying tongue.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
Deceit is in the heart of those who devise evils. But gladness follows those who take up counsels of peace.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
Whatever may befall the just, it will not discourage him. But the impious will be filled with disasters.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
Lying lips are an abomination to the Lord. But whoever acts faithfully pleases him.
23 Èlověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
A resourceful man conceals knowledge. And the heart of the unwise provokes foolishness.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
The hand of the strong will rule. But anyone who is neglectful will pay tribute.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
Grief in the heart of a man humbles him. And with a good word he shall be made glad.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
He who ignores a loss for the sake of a friend is just. But the way of the impious will deceive them.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
The dishonest will not discover gain. But the substance of a man will be like precious gold.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
In the path of justice, there is life. But the devious way leads to death.

< Príslovia 12 >