Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
El peso falso abominación es a Jehová: mas la pesa perfecta le agrada.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Cuando vino la soberbia, vino también la deshonra: mas con los humildes es la sabiduría.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
La perfección de los rectos los encaminará: mas la perversidad de los pecadores los echará a perder.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
No aprovecharán las riquezas en el día de la ira: mas la justicia escapará de la muerte.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
La justicia del perfecto enderezará su camino; mas el impío por su impiedad caerá.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
La justicia de los rectos los escapará; mas los pecadores en su pecado serán presos.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Cuando muere el hombre impío, perece su esperanza; y la esperanza de los malos perecerá.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
El justo es escapado de la tribulación: mas el impío viene en su lugar.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
El hipócrita con la boca daña a su prójimo; mas los justos con la sabiduría son escapados.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
En el bien de los justos la ciudad se alegra: mas cuando los impíos perecen hay fiestas.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Por la bendición de los rectos la ciudad será engrandecida; mas por la boca de los impíos ella será trastornada.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
El que carece de entendimiento, menosprecia a su prójimo; mas el hombre prudente calla.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
El que anda en chismes, descubre el secreto; mas el de espíritu fiel encubre la cosa.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Cuando faltaren las industrias, el pueblo caerá; mas en la multitud de consejeros está la salud.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
De aflicción será afligido el que fiare al extraño; mas el que aborreciere las fianzas vivirá confiado.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
La mujer graciosa tendrá honra; y los fuertes tendrán riquezas.
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
A su alma hace bien el hombre misericordioso; mas el cruel atormenta su carne.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
El impío hace obra falsa; mas el que sembrare justicia, tendrá galardón firme.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Como la justicia es para vida, así el que sigue el mal es para su muerte.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Abominación son a Jehová los perversos de corazón: mas los perfectos de camino le son agradables.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Aunque llegue la mano a la mano, el malo no quedará sin castigo; mas la simiente de los justos escapará.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Zarcillo de oro en la nariz del puerco es la mujer hermosa, y apartada de razón.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
El deseo de los justos solamente es bueno; mas la esperanza de los impíos es enojo.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Hay unos que reparten, y les es añadido más: hay otros que son escasos más de lo que es justo; mas vienen a pobreza.
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
El alma liberal será engordada; y el que hartare, él también será harto.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
El que detiene el grano, el pueblo le maldecirá: mas bendición será sobre la cabeza del que vende.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
El que madruga al bien, hallará favor: mas el que busca el mal, venirle ha.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
El que confía en sus riquezas, caerá; mas los justos reverdecerán como ramos.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
El que turba su casa, heredará viento; y el insensato será siervo del sabio de corazón.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
El fruto del justo es árbol de vida, y el que caza almas, es sabio.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Ciertamente el justo será pagado en la tierra: ¿cuánto más el impío y pecador?
