Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
La balanza falsa es abominación para Yahvé, la pesa cabal es lo que le agrada.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Si viene la soberbia, viene también la ignominia, mas la sabiduría habita con los humildes.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
A los rectos los guía su rectitud, a los pérfidos los arruina su propia perfidia.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
De nada sirven las riquezas en el día de la ira, mas la justicia libra de la muerte.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
La justicia endereza el camino del hombre recto, mientras que el malvado cae por su propia malicia.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
A los rectos los salva su justicia; pero los pérfidos quedan presos en su propia maldad.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Con la muerte muere la esperanza del impío, se desvanecen las ilusiones de los inicuos.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
El justo es librado de la tribulación, y en su lugar será atribulado el malvado.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Con su boca el impío arruina a su prójimo, mas los justos se salvan mediante la ciencia.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Cuando prosperan los justos se alegra la ciudad, y cuando perecen los impíos hay júbilo.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Con la bendición de los buenos se engrandece un pueblo, la boca de los malos es su ruina.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Quien desprecia a su prójimo es un insensato; el varón prudente se calla.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
El maldiciente revela los secretos, mas el de espíritu fiel los mantiene ocultos.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Por falta de dirección cae el pueblo; donde abunda el consejo hay bienestar.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Sufrirá males quien por otro da fianza, el que rehúsa dar fianza vive tranquilo.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
La mujer graciosa alcanza honor, así como los poderosos adquieren riqueza.
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
El misericordioso hace bien a su propia alma, el cruel inflige heridas a su misma carne.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
El trabajo del impío es ilusorio, mas el que siembra justicia tiene segura la recompensa.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Como la justicia (conduce) a la vida, así el que va tras el mal (corre) a la muerte.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
El corazón perverso es abominable a Yahvé, pues Él se complace en los que proceden con sinceridad.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Tarde o temprano será castigado el malvado, pero la descendencia de los justos será puesta en salvo.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Anillo de oro en hocico de cerdo es la belleza de una mujer insensata.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Los deseos de los justos se dirigen solamente al bien: el afán de los malos es encender su ira.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Hay quienes reparten liberalmente y se enriquecen; y hay quien ahorra más de lo justo, y permanece pobre.
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
El alma benéfica será saciada, y el que riega será regado.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Al que retiene el trigo, le maldice el pueblo, mientras que sobre la cabeza del que lo vende desciende bendición.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Cosa agradable busca quien busca el bien; mas el que busca el mal, (del mal) será alcanzado.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Quien en sus riquezas confía, caerá, pero el justo, como la fronda del árbol, retoña.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Quien perturba su casa, heredará viento, y el necio será esclavo del cuerdo.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Árbol de vida son los frutos del justo; y quien gana los corazones es sabio.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Si el justo ya en la tierra tiene su paga, ¿cuánto más el inicuo y el pecador?
