Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Netočna tehtnica je ogabnost Gospodu, toda pravično tehtanje je njegovo veselje.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Ko prihaja ponos, zatem prihaja sramota, toda s ponižnim je modrost.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
Neokrnjenost iskrenih jih bo usmerjala, toda perverznost prestopnikov jih bo uničila.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Bogastva ne koristijo na dan besa, toda pravičnost osvobaja pred smrtjo.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
Pravičnost popolnega bo vodila njegovo pot, toda zlobni bo padel po svoji lastni zlobnosti.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
Pravičnost iskrenega jih bo osvobodila, toda prestopniki bodo prevarani v svoji lastni porednosti.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Kadar zloben človek umre, bo njegovo pričakovanje propadlo, in upanje nepravičnih ljudi propada.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Pravični je osvobojen iz stiske, zlobni pa prihaja namesto njega.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Hinavec s svojimi usti uničuje svojega bližnjega, toda zaradi spoznanja bo pravični osvobojen.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Kadar gre dobro pravičnim, se mesto razveseljuje; kadar zlobni propadajo, pa je vriskanje.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Z blagoslovom iskrenega je mesto povišano, toda premagano je z usti zlobnega.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Kdor je brez modrosti, prezira svojega bližnjega, toda razumevajoč človek ohranja svoj mir.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Tožljivec razodeva skrivnosti, toda kdor je zvestega duha, prikriva zadevo.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Kjer ni nasveta, ljudstvo pada, toda v množici svetovalcev je varnost.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Kdor je pôrok za tujca, se bo kesal za to in kdor sovraži poroštvo, je zanesljiv.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
Milostljiva ženska ohranja čast, močni ljudje ohranjajo bogastva.
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
Usmiljen človek dela dobro svoji lastni duši, toda kdor je krut, nadleguje svoje lastno meso.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Zlobnež počne varljivo delo, toda tistemu, ki seje pravičnost, bo plačilo zanesljivo.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Kakor se pravičnost nagiba k življenju, tako kdor zasleduje zlo, to zasleduje do svoje lastne smrti.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Tisti, ki so kljubovalnega srca, so ogabnost Gospodu, toda tisti, ki so na svoji poti iskreni, so njegovo veselje.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Čeprav se roka rokuje z roko, zlobni ne bodo nekaznovani, toda seme pravičnih bo osvobojeno.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Kakor dragocenost iz zlata v svinjskem rilcu, tako je lepa ženska brez preudarnosti.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Želja pravičnega je samo dobro, toda pričakovanje zlobnega je bes.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Tam je, ki razsipa in še povečuje in tam je, ki zadržuje več, kot je primerno, toda to nagiba k revščini.
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
Velikodušna duša bo postala premožna in kdor napaja, bo tudi sam napojen.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Kdor zadržuje žito, ga bo ljudstvo preklelo, toda blagoslov bo na glavi tistega, ki ga prodaja.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Kdor marljivo išče dobro, dosega naklonjenost, toda kdor išče vragolijo, bo ta prišla k njemu.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Kdor zaupa v svoja bogastva, bo padel, toda pravični bo cvetel kakor mladika.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Kdor nadleguje svojo lastno hišo, bo podedoval veter in bedak bo služabnik modremu v srcu.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Sad pravičnega je drevo življenja in kdor pridobiva duše, je moder.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Glej, pravični bo poplačan v zemlji, koliko bolj zlobni in grešnik.
