Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Balança enganosa é abominação ao Senhor, mas o peso justo o seu prazer.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Vinda a soberba, virá também a afronta; mas com os humildes está a sabedoria.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
A sinceridade dos sinceros os encaminhará, mas a perversidade dos aleives os destruirá.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Não aproveitam as riquezas no dia da indignação, mas a justiça livra da morte.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
A justiça do sincero endireitará o seu caminho, mas o ímpio pela sua impiedade cairá.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
A justiça dos virtuosos os livrará, mas na sua perversidade serão apanhados os iníquos.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Morrendo o homem ímpio perece a sua expectação, e a esperança dos injustos se perde.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
O justo é livre da angústia, e o ímpio vem em seu lugar.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
O hipócrita com a boca destrói ao seu companheiro, mas os justos são livres pelo conhecimento.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
No bem dos justos exulta a cidade; e, perecendo os ímpios, há júbilo.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Pela benção dos sinceros se exalta a cidade, mas pela boca dos ímpios se derriba.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
O que carece de entendimento despreza a seu companheiro, mas o homem bem entendido cala-se.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
O que anda praguejando descobre o segredo, mas o fiel de espírito encobre o negócio.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Não havendo sábios conselhos, o povo cai, mas na multidão de conselheiros há segurança.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Decerto sofrerá severamente aquele que fica por fiador do estranho, mas o que aborrece aos que dão as mãos estará seguro.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
A mulher aprazível guarda a honra, como os violentos guardam as riquezas.
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
O homem benigno faz bem à sua própria alma, mas o cruel perturba a sua própria carne.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
O ímpio faz obra falsa, mas para o que semeia justiça haverá galardão fiel.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Como a justiça encaminha para a vida, assim o que segue o mal vai para a sua morte.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Abominação são ao Senhor os perversos de coração, mas os sinceros de caminho são o seu deleite.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Ainda que o mau junte mão à mão, não será inculpável, mas a semente dos justos escapará.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Como jóia de ouro na tromba da porca, assim é a mulher formosa, que se aparta da razão.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
O desejo dos justos tão somente é o bem, mas a esperança dos ímpios é a indignação.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Alguns há que espalham, e ainda se lhes acrescenta mais, e outros que reteem mais do que é justo, mas é para a sua perda.
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
A alma abençoante engordará, e o que regar, ele também será regado.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Ao que retém o trigo o povo amaldiçoa, mas benção haverá sobre a cabeça do vendedor:
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
O que busca cedo o bem busca favor, porém o que procura o mal a esse lhe sobrevirá.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Aquele que confia nas suas riquezas cairá, mas os justos reverdecerão como a rama.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
O que perturba a sua casa herdará o vento, e o tolo será servo do entendido de coração.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
O fruto do justo é árvore de vida, e o que ganha almas sábio é.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Eis que o justo é recompensado na terra; quanto mais o será o ímpio e o pecador.
