Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
He mea whakarihariha ki a Ihowa te pauna he; engari te taimaha tika tana i pai ai.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Ka tae te whakapehapeha, ka tae ano te whakama; kei te hunga whakaiti ia te whakaaro nui.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
Ko to ratou ngakau tapatahi hei arahi i te hunga tika; ka ai ano ko te whanoke ia o te hunga poka ke hei whakangaro mo ratou.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
E kore te taonga e whai mana i te ra o te riri: kei te tika ia he oranga ake i te mate.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
Ma te tika o te ngakau tapatahi ka tika ai tona ara; ka hinga ia te tangata kino i runga i tona kino.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
Ma te tika o te hunga tika ka mawhiti ai ratou; ka mau ia nga poka ke i runga i to ratou kino.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
I te matenga o te tangata kino, kore iho ana mea i tumanako atu ai: kahore noa iho he tumanakohanga ma te hunga he.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Ka mawhiti te tangata tika i roto i te raru, a ka riro te tangata kino hei whakakapi mo tona turanga.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Hei huna mo tona hoa te mangai o te tangata whakaponokore; na ma te mohio te hunga tika ka mawhiti ai.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Ka pai te hunga tika, ka hari te pa: ka whakangaromia te hunga kino, ka tangi te umere.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Ma te manaaki o te hunga tika ka kake ai te pa; ka pakaru ia i te mangai o te hunga kino.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Ko te tangata e whakahawea ana ki tona hoa he maharakore: tena ko te tangata matau, whakarongo puku ana.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Ko te tangata haere, ka kawekawe korero e whaki ana i nga mea ngaro: ko te tangata i te wairua pono, e hipoki ana i te korero.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Ki te kahore he mohio hei arahi, ka hinga te iwi: he ora ia kei nga kaiwhakatakoto whakaaro tokomaha.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Ko te tangata ko tana nei hei whakakapi mo ta te tangata ke, ka mamae; kei te ora ia te tangata e kino ana ki te tikanga whakakapi turanga.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
Ka mau te kororia i te wahine tikanga pai; ka mau hoki te taonga i nga tangata taikaha.
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
He atawhai i tona wairua ta te tangata atawhai; a he whakararu i ona kikokiko ta te tangata nanakia.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Ko te mahi a te tangata kino e utua ana ki te teka: ko te utu ia mo te kaiwhakatakoto i te tika, u rawa.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Ko te tangata u ki te tika, ka whiwhi ki te ora: a, ko te tangata e whai ana i te kino e mea ana i te mate mona.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Ko ta Ihowa e whakarihariha ai he ngakau whanoke; ko tana e ahuareka ai ko te hunga e tika ana to ratou ara.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Ahakoa awhi nga ringa ki a raua, e kore te tangata kino e waiho kia kore e whiua; ka mawhiti ia te uri o te hunga tika.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Rite tonu ki te whakakai koura i te ihu o te poaka te wahine ataahua kahore nei ona ngarahu pai.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Ko ta te hunga tika e minamina ai, ko te pai anake; ko te tumanako ia a te hunga kino, ko te riri.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Tera tetahi kei te rui, a tapiritia mai ana ano; tera tetahi kei te kaiponu i te mea e tika ana, heoi rawakore noa iho.
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
Ko te wairua ohaoha ka momona: ko te tangata e whakamakuku ana, ka whakamakukuria ano ia.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Ko te tangata e kaiponu ana i te witi, ka kanga tera e te nuinga; ka tau ia te manaaki ki runga ki te mahunga o te tangata e hoko atu ana.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Ko te tangata e ata rapu ana i te pai, e rapu ana i te whakapai: ko te tangata ia e rapu ana i te he, ka tae tera ki a ia.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Ko te tangata e whakawhirinaki ana ki ona taonga, ka taka: na, ko te hunga tika ka rite to ratou tupu ki to te rau matomato.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Ko te tangata e whakararu ana i tona whare, he hau te taonga e whakarerea iho mona: hei pononga ano te kuware ma te ngakau whakaaro nui.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Ko nga hua o te tangata tika he rakau no te ora; ka hopu wairua ano te tangata whakaaro tika.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Nana, he utu ano to te tangata tika i runga i te whenua: nui atu ia to te tangata kino raua ko te tangata hara.
