Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
LEUM GOD El srunga mwe paun kikiap. Mwe paun suwohs uh mwe insewowo nu sel.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Mwet filang ac sa na in sifacna mwekinla. Mwet moul efal pa lalmwetmet.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
Inse pwaye lun mwet wo uh pa kololos. Kutasrik lun mwet sulallal pa kunauselosla.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Ac fah wangin sripen mwe kasrup ke len in misa lom, a moul suwohs ac pwaye ac ku in molela moul lom.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
Moul suwohs lun sie mwet ac akfisrasrye inkanek lal, a sie mwet koluk fah ikori ke koluk lal sifacna.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
Moul suwohs uh molela mwet suwohs liki ongoiya, a mwet se su tia ku in lulalfongiyuk el sremla ke oasroasr lal sifacna.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Ke pacl sie mwet koluk el misa, finsrak lal welul na wanginla. Lulalfongi lal ke mwe kasrup uh ac wanginla sripa.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Mwet suwoswos elos karinginyuk liki mwe lokoalok. Mwe lokoalok inge ac tuku nu sin mwet koluk.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Kas lun sie mwet nikin God ku in kunauskomla, a lalmwetmet lun mwet suwoswos ku in molikomla.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Siti nufon se enganak ke mwet suwoswos elos sun mwe insewowo nu selos, oayapa ac fah oasr sasa ke pacl mwet koluk elos misa.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Mwet suwoswos fin akinsewowoye sie siti na ac akfulatyeyuk, a kas lun mwet koluk uh kunauselik siti sac.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Ma lalfon se in sufan sie sin sie. Mwet etu uh elos mislana.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Sie mwet lesrik tia ku in lulalfongiyuk, tuh kom ku in lulalfongi sie mwet oaru, in tia fahkelik ma lukma.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Sie mutunfacl ac ikori fin wangin mwet in kol we. Mwet pwapa lalmwetmet pus ac oru in oasr misla.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Kom fin wulela in akfalye soemoul lun sie mwetsac, kom ac auli tok. Ac wo nu sum kom fin tia kapsre kom nu kac.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
Sie mutan oawe ac fah akfulatyeyuk, a mukul sulallal uh eis na mwe kasrup.
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
Oasr ma lacne nu sum sifacna ke pacl kom orek kulang. Kom fin sulallal, kom akkolukye kom sifacna.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Ac wangin kapak pwaye lun mwet orekma koluk, tuh kom fin oru ma suwohs, kom ac fah eis mwe moul pwaye.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Sie mwet su insianaung in oru ma suwohs fah moul, a mwet se su sulela na ku sel in oru koluk fah misa.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
LEUM GOD El srunga mwet koluk nunak la, a El lungse elos su oru ma suwohs.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Kom in etu na pwaye lah mwet koluk ac fah kalyeiyuk, a mwet suwoswos ac fah moliyukla.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Sie mutan oasku su wangin etaten yoro, ac oana sie ring gold infwen soko pig.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Ma mwet wo uh kena nu kac, pacl nukewa saflaiya uh ac wo. Pacl mwet koluk uh eis ma elos lungse, saflaiya uh kasrkusrak.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Kutu mwet engan in sang ma lalos, a yokelikna kasrpalos. A kutu mwet uh arulana tawi ma lalos, a sukasrup lalos yokelikna.
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
Kom in sang in yohk, na ac fah oasr kapkapak lom. Oru kasru lom nu sin mwet, na ac fah kasreyuk kom.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Mwet uh selngawi mwet se su sruokya wheat lal in tupan nu ke pacl yokelik molo, a elos kaksakin mwet se su kukakunla ke sie moul fisrasr.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Mwe finsrak lom fin wo, kom ac akfulatyeyuk, tuh kom fin suk lokoalok, na lokoalok uh ac fah sun kom.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Mwet su lulalfongi mwe kasrup uh ac ikori, a mwet suwoswos ac fah kapak oana sra folfol finsroa.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Kutena mwet su use mwe lokoalok nu fin sou lal, ac wangin ma yorol ke saflaiya. Mwet lalfon uh ac fah mwet orekma lun mwet lalmwetmet.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Suwoswos ac fah ase moul, a sulallal ac fah eisla moul.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Mwet suwohs elos eis mwe moul lalos fin faclu. Ouinge kom in etu lah mwet koluk nukewa ac fah kalyeiyuk.
