< Príslovia 11 >
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
いつはりの權衝はヱホバに惡まれ 義しき分銅は彼に欣ばる
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
驕傲きたれば辱も亦きたる謙だる者には智慧あり
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
直者の端荘は己を導き悖逆者の邪曲は己を亡す
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
寳は震怒の日に益なし されど正義は救ふて死をまぬかれしむ
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
完全者はその正義によりてその途を直くせられ 惡者はその惡によりて跌るべし
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
直者はその正義によりて救はれ 悸逆者は自己の惡によりて執へらる
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
惡人は死るときにその望たえ 不義なる者の望もまた絶べし
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
義者は艱難より救はれ 惡者はこれに代る
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
邪曲なる者は口をもてその鄰を亡す されど義しき者はその知識によりて救はる
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
義しきもの幸福を受ればその城邑に歓喜あり 惡きもの亡さるれば歓喜の聲おこる
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
城邑は直者の祝ふに倚て高く挙られ 惡者の口によりて亡さる
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
その鄰を侮る者は智慧なし 聡明人はその口を噤む
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
往て人の是非をいふ者は密事を洩し 心の忠信なる者は事を隠す
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
はかりごとなければ民たふれ 議士多ければ平安なり
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
他人のために保證をなす者は苦難をうけ 保證を嫌ふ者は平安なり
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
柔順なる婦は榮誉をえ 強き男子は資財を得
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
慈悲ある者は己の霊魂に益をくはへ 残忍者はおのれの身を擾はす
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
惡者の獲る報はぴなしく 義を播くものの得る報賞は確し
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
堅く義をたもつ者は生命にいたり 惡を追もとむる者はおのれの死をまねく
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
心の戻れる者はヱホバに憎まれ 直く道を歩む者は彼に悦ばる
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
手に手をあはするとも惡人は罪をまぬかれず 義人の苗裔は救を得
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
美しき婦のつつしみなきは金の環の豕の鼻にあるが如し
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
義人のねがふところは凡て福祉にいたり 惡人ののぞむところは震怒にいたる
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
ほどこし散して反りて増ものあり 與ふべきを吝みてかへりて貧しきにいたる者あり
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
施與を好むものは肥え 人を潤ほす者はまた利潤をうく
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
穀物を蔵めて糶ざる者は民に阻はる 然れど售る者の首には祝福あり
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
善をもとむる者は恩恵をえん 惡をもとむる者には惡き事きたらん
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
おのれの富を恃むものは仆れん されど義者は樹の青葉のごとくさかえん
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
おのれの家をくるしむるものは風をえて所有とせん 愚なる者は心の智きものの僕とならん
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
義人の果は生命の樹なり 智慧ある者は人を捕ふ
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
みよ義人すらも世にありて報をうくべし況て惡人と罪人とをや