< Príslovia 11 >

1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
La balance fausse est en abomination à l'Éternel; mais le poids juste lui est agréable.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
L'orgueil est-il venu, aussitôt vient l'ignominie; mais la sagesse est avec les humbles.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
L'intégrité des hommes droits les conduit; mais la perversité des perfides les détruit.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Les biens ne serviront de rien au jour de l'indignation; mais la justice délivrera de la mort.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
La justice de l'homme intègre aplanit son chemin; mais le méchant tombera par sa méchanceté.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
La justice des hommes droits les délivre; mais les perfides sont pris par leur malice.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Quand l'homme méchant meurt, son attente périt, et l'espérance des violents est anéantie.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Le juste est délivré de la détresse; mais le méchant y tombe à sa place.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
L'impie ruine son prochain par ses paroles; mais les justes sont délivrés par la science.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
La ville se réjouit du bien des justes; mais il y a un chant de triomphe quand les méchants périssent.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
La ville est élevée par la bénédiction des hommes droits; mais elle est renversée par la bouche des méchants.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Celui qui méprise son prochain, est dépourvu de sens; mais l'homme prudent se tait.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Celui qui va médisant, révèle le secret; mais celui qui a un cœur loyal, le cache.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Le peuple tombe, faute de prudence; mais la délivrance est dans la multitude des gens de bon conseil.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Celui qui cautionne un étranger, ne peut manquer d'avoir du mal; mais celui qui hait ceux qui frappent dans la main, est en sécurité.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
La femme gracieuse obtient de l'honneur, et les hommes violents obtiennent des richesses.
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
L'homme bienfaisant se fait du bien à soi-même; mais celui qui est cruel trouble sa propre chair.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Le méchant fait une œuvre qui le trompe; mais la récompense est assurée à celui qui sème la justice.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Ainsi la justice mène à la vie; mais celui qui poursuit le mal cherche la mort.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Ceux qui ont le cœur dépravé, sont en abomination à l'Éternel; mais ceux qui marchent en intégrité, lui sont agréables.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Tôt ou tard, le méchant ne demeurera point impuni; mais la race des justes sera délivrée.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Une belle femme, qui se détourne de la raison, est comme une bague d'or au groin d'un pourceau.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Le souhait des justes n'est que le bien; mais l'attente des méchants c'est l'indignation.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Tel répand son bien, qui l'augmentera encore davantage; et tel le resserre plus qu'il ne faut, qui sera dans la disette.
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
Celui qui est bienfaisant sera rassasié, et celui qui arrose, sera aussi arrosé lui-même.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Celui qui retient le blé est maudit du peuple; mais la bénédiction est sur la tête de celui qui le vend.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Celui qui recherche le bien, acquiert de la faveur; mais le mal arrivera à celui qui le poursuit.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Celui qui se fie en ses richesses, tombera; mais les justes reverdiront comme la feuille.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Celui qui ne gouverne pas sa maison avec ordre, aura le vent pour héritage; et le fou sera le serviteur de celui qui a le cœur sage.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Le fruit du juste est un arbre de vie, et le sage gagne les cœurs.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Voici, le juste reçoit sur la terre sa rétribution; combien plus le méchant et le pécheur?

< Príslovia 11 >