Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Väärä vaaka on Herralle kauhistus, mutta täysi paino on hänelle otollinen.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Mihin ylpeys tulee, sinne tulee häpeäkin, mutta nöyräin tykönä on viisaus.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
Oikeamielisiä ohjaa heidän nuhteettomuutensa, mutta uskottomat hävittää heidän vilppinsä.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Ei auta tavara vihan päivänä, mutta vanhurskaus vapahtaa kuolemasta.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
Nuhteettoman vanhurskaus tasoittaa hänen tiensä, mutta jumalaton sortuu jumalattomuuteensa.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
Oikeamieliset vapahtaa heidän vanhurskautensa, mutta uskottomat vangitsee heidän oma himonsa.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Jumalattoman ihmisen kuollessa hukkuu hänen toivonsa, ja vääräin odotus hukkuu.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Vanhurskas pelastetaan hädästä, ja jumalaton joutuu hänen sijaansa.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Rietas suullansa turmelee lähimmäisensä, mutta taito on vanhurskaitten pelastus.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Vanhurskaitten onnesta kaupunki iloitsee, ja jumalattomain hukkumisesta syntyy riemu.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Oikeamielisten siunauksesta kaupunki kohoaa, mutta jumalattomain suu sitä hajottaa.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Mieltä vailla on, joka lähimmäistänsä halveksii, mutta ymmärtäväinen mies on vaiti.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Joka panettelijana käy, ilmaisee salaisuuden, mutta jolla luotettava henki on, se säilyttää asian.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Missä ohjausta ei ole, sortuu kansa, mutta neuvonantajain runsaus tuo menestyksen.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Joka vierasta takaa, sen käy pahoin, mutta joka kädenlyöntiä vihaa, se on turvattu.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
Suloinen nainen saa kunniaa, ja voimalliset saavat rikkautta.
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
Armelias mies tekee hyvää itsellensä, mutta armoton syöksee onnettomuuteen oman lihansa.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Jumalaton hankkii pettäväistä voittoa, mutta joka vanhurskautta kylvää, saa pysyvän palkan.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Joka on vakaa vanhurskaudessa, saa elämän; mutta joka pahaa tavoittaa, saa kuoleman.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Väärämieliset ovat Herralle kauhistus, mutta nuhteettomasti vaeltaviin hän mielistyy.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Totisesti: paha ei jää rankaisematta, mutta vanhurskasten jälkeläiset pelastuvat.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Kultarengas sian kärsässä on kaunis nainen, älyä vailla.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Vanhurskaitten halajaminen vie onneen, jumalattomien toivo vihaan.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Toinen on antelias ja saa yhä lisää, toinen säästää yli kohtuuden ja vain köyhtyy.
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
Hyväätekeväinen sielu tulee ravituksi, ja joka muita virvoittaa, se itse kostuu.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Joka viljan pitää takanaan, sitä kansa kiroaa, mutta joka viljan kaupaksi antaa, sen pään päälle tulee siunaus.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Joka hyvään pyrkii, etsii sitä, mikä otollista on, mutta joka pahaa etsii, sille se tulee.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Joka rikkauteensa luottaa, se kukistuu, mutta vanhurskaat viheriöitsevät niinkuin lehvä.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Joka talonsa rappiolle saattaa, perii tuulta, ja hullu joutuu viisaan orjaksi.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Vanhurskaan hedelmä on elämän puu, ja viisas voittaa sieluja.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Katso, vanhurskas saa palkkansa maan päällä, saati sitten jumalaton ja syntinen.
