Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Jehova Nyasaye ok mor gi rapim ma ok nikare, to rapim makare ema omorgo.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Ka sunga biro, eka wichkuot bende biro, to muolo biro kod rieko.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
Bidhruok mar joma kare telonegi, to joma ok jo-adiera kethore gi timbegi mag achach.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Mwandu onge gi ohala e ndalo mar mirima, to tim makare reso ngʼato e tho.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
Tim makare mar joma kare maonge ketho loso yoregi moriere, to joricho podho nikech richogi.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
Tim makare mar joma kare resogi, to jogo ma ok jo-adiera imako gi gombogi maricho.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Ka jaricho otho, to genone duto tho kode, gigo duto mane ogeno kuom tekone bedo nono.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Ngʼat makare ireso kuom chandruok, to chandruok biro mana ni jaricho.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Ngʼat ma ok ja-Nyasaye hinyo jabathe gi dhoge owuon, to rieko miyo ngʼat makare tony.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Ka ngʼat makare mewo, dala maduongʼ bedo mamor, ka joricho otho, to nitie koko mar mor.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Gweth mar joma kare kelo pak ne dala, to kuom dho joricho dala kethore.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Ngʼat maonge gi rieko jaro jabathe, to ngʼat man-gi winjo rito lewe.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Kuoth ketho genruok, to ngʼat ma ja-ratiro rito wach malingʼ-lingʼ.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Oganda podho nimar onge puonj, to jongʼad rieko mangʼeny miyo loch mar adier bedo.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Ngʼat machungʼ e gowi ni ngʼat mokia biro hinyore adier, to ngʼat motamore chungʼ e gowi ni ngʼat mokia okonyore.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
Dhako ma chunye ngʼwon yudo luor, to ji ma kitgi richo yudo mana mwandu kende.
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
Ngʼat mangʼwon yudo ohala mana ne en owuon, to ngʼat makwiny kelo chandruok ni en owuon.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Jaricho yudo ohala mar miriambo, to ngʼat machwoyo gima kare kayo pok mar adiera.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Ngʼat man-gi tim makare kendo ma ja-adiera nobed mangima, to ngʼat maluwo richo dhiyo e thone.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Jehova Nyasaye odagi jogo ma chunygi opongʼ gi richo, to omor gi jogo ma yoregi ler.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Bed ka ingʼeyo ni jaricho ok notony ma ok okume, to jogo makare nobed thuolo.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Mana ka tere mar dhahabu manie um anguro, e kaka dhako ma jaber maonge rieko chalo.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Dwaro mar joma kare gik mana e ber kende, to geno mar joricho gik mana e mirima.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Ngʼato achiel miyo ji ma ok odewo, to bende pod mwandu medorene moloyo, to ngʼat machielo kungo mokadhore, to ochopo mana e chan.
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
Ngʼat mangʼwon biro bedo gi mwandu; to ngʼat makweyo chuny ji ibiro kwe chunye bende.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Ji kwongʼo ngʼat mapando cham, to gweth bedo ni ngʼatno moyie golo chambe mondo ji ongʼiew kuome.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Ngʼat madwaro ber winjo maber, to kethruok biro ni ngʼatno madware.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Ngʼatno mogeno kuom mwandune biro podho; to joma kare nodhi nyime mana ka oboke mangʼich.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Ngʼatno makelo chandruok ni joge ok nonwangʼ gimoro, to ngʼat mofuwo nobed misumba ngʼat mariek.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Olemb joma kare en yadh ngima, to ngʼatno ma reso chunje riek.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Ka joma kare yudo pokgi e piny, to joma ok oluoro Nyasaye gi joricho diyud mangʼeny maromo nadi!
