Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Falske Vægtskaaler ere Herren en Vederstyggelighed, men fuldvægtige Lodder ere ham en Velbehagelighed.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Hovmodighed kom, der kom og Forsmædelse; men hos de ydmyge er Visdom.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
De retsindige, dem leder deres Oprigtighed; men de troløse, dem ødelægger deres forvendte Væsen.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Gods hjælper ikke paa Vredens Dag, men Retfærdighed redder fra Døden.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
Den oprigtiges Retfærdighed gør hans Vej jævn; men den ugudelige falder ved sin Ugudelighed.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
De oprigtige, dem redder deres Retfærdighed; men de troløse, de fanges i deres egen Ondskab.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Naar et ugudeligt Menneske dør, er det forbi med hans Haab, og det er forbi med de uretfærdiges Forventelse.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Den retfærdige udfries af Nød, og den ugudelige kommer i hans Sted.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Med Munden ødelægger den vanhellige sin Næste; men ved Kundskab udfries de retfærdige.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
En Stad skal fryde sig, naar det gaar de retfærdige vel, og naar de ugudelige omkomme, da bliver der Jubel.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Ved de retsindiges Velsignelse ophøjes en Stad; men ved de ugudeliges Mund nedbrydes den.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Den, som fattes Forstand, foragter sin Næste; men en Mand, som har Forstand, tier.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Den, der gaar omkring som en Bagvadsker, aabenbarer Hemmeligheder; men den, som er fast i Aanden, skjuler Sagen.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Hvor ingen Styrelse er, falder et Folk; hvor mange Raadgivere ere, der er Frelse.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Naar en borger for en fremmed, da faar han vist en Ulykke; men den, som hader at give Haandslag, er tryg.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
En yndig Kvinde holder fast ved Ære, og Voldsmænd holde fast ved Rigdom.
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
Den, som gør vel imod sin Sjæl, er en barmhjertig Mand; men den, som plager sit Kød, er en grusom Mand.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Den ugudelige forhverver en Løn, som er falsk; men den, som saar Retfærdighed, faar en Løn, som er sand.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Saa er Retfærdighed til Liv; men den, der efterjager ondt, haster til sin Død.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
De vanartige i Hjertet ere en Vederstyggelighed for Herren; men de, som vandre oprigtigt deres Vej, ere ham en Velbehagelighed.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Man kan give sin Haand paa, at den onde ikke bliver agtet uskyldig; men de retfærdiges Sæd skal undkomme.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Som et Smykke af Guld i Næsen paa en So, saa er en dejlig Kvinde, som intet Skøn har.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
De retfærdiges Begæring er kun godt; men Vreden rammer de ugudeliges Forventning.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Der er den, som udspreder rigeligt, og ham tillægges end mere; og der er den, som holder tilbage mere, end ret er, og dog bliver der kun Mangel.
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
En Sjæl, som velsigner, skal blive rig; og den, som vederkvæger, skal selv blive vederkvæget.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Hvo som holder Korn tilbage, ham bander Folket; men Velsignelsen kommer paa dens Hoved, som sælger det ud.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Hvo der søger efter godt, stræber efter Velbehagelighed; men hvo der leder efter ondt, ham skal det vederfares.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Hvo, som forlader sig paa sin Rigdom, han skal falde; men de retfærdige skulle grønnes som et Blad.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Den, som forstyrrer sit Hus, arver Vind, og Daaren bliver Træl for den, som er viis i Hjertet.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Den retfærdiges Frugt er et Livsens Træ, og den vise vinder Sjæle.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Se, den retfærdige faar Betaling paa Jorden, hvor meget mere den ugudelige og Synderen?
