Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Lažna je mjera mrska Jahvi, a puna mjera mila mu je.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
S ohološću dolazi sramota, a u smjernih je mudrost.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
Pravednike vodi nevinost njihova, a bezbožnike upropašćuje njihova opačina.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
Ne pomaže bogatstvo u dan Božje srdžbe, a pravednost izbavlja od smrti.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
Nedužnomu pravda njegova put utire, a zao propada od svoje zloće.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
Poštene izbavlja pravda njihova, a bezbožnici se hvataju u svoju lakomost.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Kad zao čovjek umre, nada propada i ufanje u imetak ruši se.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Pravednik se od tjeskobe izbavlja, a opaki dolazi na mjesto njegovo.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Bezbožnik ustima ubija svoga bližnjega, a pravednici se izbavljaju znanjem.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Sa sreće pravedničke grad se raduje i klikuje zbog propasti opakoga.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Blagoslovom pravednika grad se diže, a ustima opakih razara se.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Nerazumnik prezire svoga bližnjega, dok čovjek uman šuti.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Tko s klevetom hodi, otkriva tajnu, a čovjek pouzdana duha čuva se.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
Gdje vodstva nema, narod propada, jer spasenje je u mnogim savjetnicima.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Veoma zlo prolazi tko jamči za drugoga, a bez straha je tko mrzi na jamstvo.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
Ljupka žena stječe slavu, a krepki muževi bogatstvo.
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
Dobrostiv čovjek sam sebi dobro čini, a okrutnik muči vlastito tijelo.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Opak čovjek pribavlja isprazan dobitak, a tko sije pravdu, ima sigurnu nagradu.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Tko je čvrst u pravednosti, ide u život, a tko za zlom trči, na smrt mu je.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Mrski su Jahvi srcem opaki, a mili su mu životom savršeni.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Zaista, zao čovjek neće proći bez kazne, a rod će se pravednički izbaviti.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Zlatan je kolut na rilu svinjskom: žena lijepa, a bez razuma.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Pravednička je želja samo na sreću, a nada je opakih prolazna.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Tko dijeli obilato, sve više ima, a tko škrtari, sve je siromašniji.
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
Podašna duša nalazi okrepu, i tko napaja druge, sam će se napojiti.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Tko ne da žita, kune ga narod, a blagoslov je nad glavom onoga koji ga prodaje.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
Tko traži dobro, nalazi milost, a tko za zlom ide, ono će ga snaći.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
Tko se uzda u bogatstvo, propada, a pravednici uspijevaju kao zeleno lišće.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
Tko vlastitu kuću zapusti, vjetar žanje, a luđak je sluga mudromu.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Plod je pravednikov drvo života, i mudrac je tko predobiva žive duše.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Ako se pravedniku plaća na zemlji, još će se više opakomu i grešniku.
