Príslovia 11
1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Hlangthai palat kah cooi te BOEIPA kah tueilaehkoi tih, coilung a thuem te a kolonah la om.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
Althanah ha pawk vaengah yah khaw thoeng, tedae cueihnah tah kodo nen ni ha pawk.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
Aka thuem rhoek kah muelhtuetnah loh amamih te a mawt tih, hnukpoh rhoek kah a saveknah loh amamih te a rhoelrhak la a rhoelrhak sak.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
A thinpom khohnin ah tah a boeirhaeng nen khaw hoeikhang pawt vetih, duengnah long ni dueknah lamloh a huul eh.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
Duengnah long tah a longpuei te cuemthuek la a dueng sak tih, halang te a halangnah loh a cungku sak.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
Aka dueng rhoek tah duengnah loh a huul tih, hnukpoh rhoek tah talnah loh a tuuk.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Halang hlang kah dueknah dongah ngaiuepnah khaw moelh tih, thahuem kah ngaiuepnah khaw tahah.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Aka dueng tah citcai lamkah khaw pumcum tih anih yueng la halang taengla a pawk pah.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Lailak kah a ka loh a hui a phae tih aka dueng kah mingnah rhangneh pumcum uh.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
Aka dueng kah thennah dongah ni khorha loh a sundaep thil tih halang a milh vaengah tamlung a loh uh.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Aka thuem rhoek kah yoethennah loh vangpuei a pomsang tih, halang kah a ka longtah a koengloeng.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
Lungbuei aka talh loh a hui te a hnoel a rhoeng dae lungcuei hlang long tah hil a phah.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Caemtuh a caeh vaengah baecenol te a hliphen tih mueihla ah tangnah koila aka om long tah olka a tuem.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
A niing a tal dongah pilnam cungku tih, uentonah a yet nen ni loeihnah a om.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Kholong loh rhi a khang atah boethae loh thae a huet ni, Tedae kutyuh aka hnoel tah a pangtung uh.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
Huta mikdaithen loh thangpomnah te a moem tih, hlanghaeng loh khuehtawn a koi ni.
17 Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
Sitlohnah aka khueh hlang loh a hinglu khaw a phai dae muenying muenyang loh a pumsa a lawn khoeng.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
Halang loh a honghi khaw thaphu la a saii tih, duengnah cangti aka tuh longtah oltak kutphu te a doe.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
Duengnah tah hingnah la pawk tih, boethae aka hloem khaw a dueknah ham ni.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Lungbuei a voeldak tah BOEIPA kah a tueilaehkoi tih, cuemthuek longpuei tah a kolonah la om.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Kut sokah kut pataeng boethae a hmil moenih, tedae aka dueng kah tiingan tah loeih ni.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Sakthen nu khaw omih aka phaelh tah ok hnarhong dongkah sui hnaii banghui ni.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
Aka dueng rhoek long tah a then ngaiuepnah bueng ni a ngaihlihnah tih halang rhoek long tah thinpom a khueh.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
A khueh duen te a tael tih koep a koei pah, hloh malcal khaw tloelnah la om sumsoek.
25 Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
yoethennah hinglu loh a doedan vetih, a tulcah dongah amah te khaw a suep van ni.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
Cangpai aka hloh te namtu loh a tap tih aka hlah te tah a lu ah yoethennah loh a vuei.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
A then aka toem loh kolonah a tlap tih, boethae aka tlap tah amah a thoeng thil.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
A khuehtawn dongah aka pangtung tah cungku vetih aka dueng rhoek tah thinghnah bangla boe ni.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
A imkhui aka lawn tah khohli a pang vetih, aka ang khaw lungbuei aka cueih taengah sal la om ni.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
Aka dueng kah a thaih tah hingnah thingkung la om tih, hinglu aka tuek ni aka cueih.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
Aka dueng pataeng diklai dongah a thuung atah halang neh laihmu aisat te a thuung ni ta.
