Príslovia 10
1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
Salomonovi pregovori. Moder sin dela očeta srečnega, toda nespameten sin je potrtost svoji materi.
2 Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
Zakladi zlobnosti nič ne koristijo, toda pravičnost osvobaja pred smrtjo.
3 Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
Gospod ne bo trpel, da duša pravičnega izstrada, toda odvrže imetje zlobnega.
4 K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
Reven postaja tisti, ki ravna s počasno roko, toda roka marljivega dela bogastvo.
5 Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
Kdor zbira poleti, je moder sin, toda kdor ob žetvi spi, je sin, ki povzroča sramoto.
6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Blagoslovi so na glavi pravičnega, toda nasilje pokriva usta zlobnega.
7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
Spomin na pravičnega je blagoslovljen, toda ime zlobnega bo strohnelo.
8 Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
Moder v srcu bo sprejel zapovedi, toda žlobudrav bedak bo padel.
9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
Kdor hodi pošteno, hodi varno; toda kdor svoje poti izkrivlja, bo razpoznan.
10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
Kdor zavija z očesom, povzroča bridkost, toda žlobudrav bedak bo padel.
11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Usta pravičnega človeka so izvir življenja, toda nasilje pokriva usta zlobnega.
12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
Sovraštvo razvnema prepire, toda ljubezen pokriva vse grehe.
13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
Na ustnicah tistega, ki ima razumevanje, je najti modrost, toda palica je za hrbet tistega, ki je brez razumevanja.
14 Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
Modri ljudje kopičijo spoznanje, toda usta nespametnega so blizu uničenja.
15 Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
Bogataševo premoženje je njegovo močno mesto. Uničenje revnih je njihova revščina.
16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
Trud pravičnega se nagiba k življenju, sad zlobnega h grehu.
17 Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
Tisti, ki se drži poučevanja, je na poti življenja, toda kdor odklanja opomin, se moti.
18 Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
Kdor z lažnivimi ustnicami skriva sovraštvo in kdor izreka obrekovanje, je bedak.
19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
V množici besed ne manjka greha, toda kdor zadržuje svoje ustnice, je moder.
20 Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
Jezik pravičnega je kakor izbrano srebro, srce zlobnega je malo vredno.
21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
Ustnice pravičnega hranijo mnoge, toda bedaki umrejo zaradi pomanjkanja modrosti.
22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
Gospodov blagoslov, ta bogatí in s tem on ne dodaja nobene bridkosti.
23 Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
To je kakor zabava bedaku, da počne vragolijo, toda razumevajoč človek ima modrost.
24 Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
Strah zlobnega bo prišel nanj, toda želja pravičnega bo zagotovljena.
25 Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
Kakor mine vrtinčast veter, tako zlobnega ni več, toda pravični je večen temelj.
26 Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
Kakor kis zobem in kakor dim očem, tako je lenuh tistim, ki ga pošljejo.
27 Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
Strah Gospodov podaljšuje dneve, toda leta zlobnega bodo skrajšana.
28 Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
Upanje pravičnega bo veselje, toda pričakovanje zlobnega bo propadlo.
29 Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
Gospodova pot je moč iskrenemu, toda uničenje bo za delavce krivičnosti.
30 Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
Pravični ne bo nikoli odstranjen, toda zloben ne bo poselil zemlje.
31 Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
Usta pravičnega prinašajo modrost, toda kljubovalen jezik bo odrezan.
32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
Ustnice pravičnega vedo, kaj je sprejemljivo, toda usta zlobnega govorijo kljubovalnost.
