< Príslovia 10 >
1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
Le fils sage réjouit son père; le fils insensé est le chagrin de sa mère.
2 Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
Les trésors ne serviront de rien aux pervers; mais l'équité délivrera de la mort.
3 Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
Le Seigneur ne laissera pas mourir de faim l'âme du juste; mais Il détruira la vie des impies.
4 K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
L'indigence abaisse l'homme; mais des mains fortes enrichissent. Le fils bien enseigné sera sage, et il se fera servir par l'insensé.
5 Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
Le fils prudent n'a point à souffrir de la grande chaleur; mais le fils pervers est un épi consumé par le vent pendant la moisson.
6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
La bénédiction du Seigneur est sur la tête du juste; mais des deuils imprévus couvrent la tête des impies.
7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
La mémoire des justes a la louange pour elle; mais le nom des impies s'éteint.
8 Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
Le sage recueille les commandements en son cœur; mais l'homme aux lèvres indiscrètes prend des détours et trébuche.
9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
Celui qui marche en sa simplicité, marche avec confiance; celui qui se détourne dans ses voies sera découvert.
10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
Celui qui approuve d'un regard rusé prépare toute sorte de chagrins aux hommes; mais celui qui réprimande avec franchise est un pacificateur.
11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Il y a une source de vie dans la main du juste; mais la perdition est cachée dans la bouche des impies.
12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
La haine suscite la discorde; l'amitié protège tous ceux qui n'aiment point les querelles.
13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
Celui dont les lèvres professent la sagesse frappe d'une verge l'homme privé de sens.
14 Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
Les sages cachent leur science; mais la bouche du téméraire le conduit à la confusion.
15 Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
La fortune des riches est leur forteresse, et la pauvreté est pour les impies le brisement du cœur.
16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
Les œuvres des justes donnent la vie; mais les fruits des impies sont autant de péchés.
17 Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
L'instruction garde droites les voies de la vie; mais l'instruction superficielle égare.
18 Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
Les paroles bien mesurées recèlent la haine; mais ceux qui se répandent en injures sont des plus insensés.
19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
Par la multitude des paroles, tu n'éviteras pas le péché; par la discrétion des lèvres, tu seras sage.
20 Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
La langue du juste est de l'argent pur; mais le cœur de l'impie est sans valeur.
21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
Les lèvres des justes savent des vérités sublimes; les insensés meurent dans l'indigence.
22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
La bénédiction du Seigneur est sur la tête du juste; elle l'enrichit, et il ne s'y joindra aucune tristesse de cœur.
23 Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
L'insensé fait le mal en riant; la sagesse de l'homme enfante la prudence.
24 Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
L'impie est emporté dans sa perdition; mais le désir du juste est exaucé.
25 Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
Comme la tempête passe, ainsi l'impie disparaît; le juste s'en détourne, et il est sauvé pour tous les siècles.
26 Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
Comme le fruit vert nuit aux dents et la fumée aux yeux, de même l'iniquité nuit aux injustes.
27 Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
La crainte du Seigneur multiplie les jours; mais les années des impies sont abrégées.
28 Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
La joie du juste est durable; l'espérance des impies périra.
29 Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
La crainte du Seigneur est la forteresse du saint; mais l'affection vient à ceux qui font le mal.
30 Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
Le juste ne se relâchera jamais; mais les impies n'habiteront pas la terre.
31 Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
La bouche du juste distille la sagesse; la langue des impies périra.
32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
Les lèvres du juste distillent la grâce; la bouche des impies, la perversité.