Príslovia 10
1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
Ngeche mag Solomon: Wuowi mariek kelo mor ni wuon mare, to wuowi mofuwo miyo min mare chuny lit.
2 Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
Mwandu moyudi e yo marach onge gi ohala; to tim makare reso ji e tho.
3 Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
Jehova Nyasaye ok we ngʼat makare obed gi kech, to oketho gombo mar joricho.
4 K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
Lwedo manyap miyo ngʼato bedo jachan, to lwedo ma jakinda kelo mwandu.
5 Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
Ngʼat makayo cham e kinde oro en wuowi mariek, to ngʼat ma nindo kinde keyo en wuowi makwodo wich.
6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Gweth sidho kondo mar loch ewi ngʼat makare, to timbe mahundu opongʼ e dho ngʼat marach.
7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
Paro miparogo ngʼat makare nobed gweth, to nying ngʼat marach nolal.
8 Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
Ngʼat mariek e chunye rwako chike, to ngʼat mofuwo ma wachne ngʼeny dhi e kethruok.
9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
Ngʼat mobidhore wuotho kaonge luoro, to ngʼatno maluwo yore mobam ibiro yudo mapiyo.
10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
Ngʼat madiemo wangʼe giwuond kelo kuyo, to ngʼat mofuwo ma wachne ngʼeny dhi e kethruok.
11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Dho ngʼat makare en soko mar ngima, to timbe mahundu opongʼo dho ngʼat marach.
12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
Sigu kelo miero, to hera umo maricho duto.
13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
Rieko iyudo e dho jogo mongʼeyo tiend wach, to luth en mar ngʼe ngʼatno maonge gi rieko mar ngʼado bura.
14 Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
Joma riek okano ngʼeyo, to dho joma ofuwo kelo kethruok.
15 Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
Mwandu mar jomoko e ohinga mochiel motegno ma gigengʼorego, to dhier e kethruok mar jochan.
16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
Pok joma kare kelonegi ngima, to mwandu ma joricho yudo kelonegi kum.
17 Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
Ngʼat mawinjo weche mirieyego wuotho e yo madhiyo e ngima, to ngʼat motamore kethone tero ji mamoko e yor lal.
18 Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
Ngʼatno mapando sigu manie chunye, dhoge nigi miriambo, to ngʼatno ma jakwoth ofuwo.
19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
Ka weche ngʼeny, to richo ok nyal bare ma ok obetie, to ngʼat marito lewe oriek.
20 Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
Lew ngʼat makare en fedha mowal, to chuny ngʼat marach nigi ohala matin.
21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
Dho ngʼat makare konyo ji mangʼeny, to ngʼat mofuwo tho nikech rem mar ngʼeyo ngʼado bura.
22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
Gweth mar Jehova Nyasaye kelo mwandu, kendo ok omed chandruok kuome.
23 Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
Ngʼat mofuwo yudo mor e timbe maricho, to ngʼat man-gi winjo bedo mamor kuom rieko.
24 Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
Gima ngʼat marach oluoro biro loye; to gima ngʼat makare dwaro ibiro miye.
25 Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
Ka auka mager ofuto, to joricho otieko; to joma kare chungo motegno nyaka chiengʼ.
26 Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
Mana kaka kong awayo machamo lak kendo ka iro malungo wenge, e kaka jasamuoyo ni jogo moore.
27 Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
Luoro Jehova Nyasaye miyo idak amingʼa, to higni mar ngʼat marach ingʼado bedo machwok.
28 Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
Geno mar joma kare en mor, to geno mar joricho nolal nono.
29 Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
Yor Jehova Nyasaye e kar pondo ni joma kare, to en kethruok ni jogo matimo richo.
30 Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
Joma kare ok nopudh ngangʼ, to joricho ok nodongʼ e piny.
31 Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
Dho joma kare kelo rieko, to lep mar richo nongʼad oko.
32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
Lew joma kare ongʼeyo gima owinjore, to dho joricho wacho mana gik mochido.
