Príslovia 10
1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
Salomos ordsprog. Viis søn glæder sin fader, tåbelig søn er sin moders sorg.
2 Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
Gudløsheds skatte gavner intet, men retfærd redder fra død.
3 Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
HERREN lader ej en retfærdig sulte, men gudløses attrå støder han fra sig.
4 K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
Doven hånd skaber fattigdom, flittiges hånd gør rig.
5 Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
En klog søn samler om sommeren, en dårlig sover om høsten.
6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Velsignelse er for retfærdiges hoved, på uret gemmer gudløses mund.
7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
Den retfærdiges minde velsignes, gudløses navn smuldrer hen.
8 Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
Den vise tager mod påbud, den brovtende dåre styrtes.
9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
Hvo lydefrit vandrer, vandrer trygt; men hvo der går krogveje, ham går det ilde.
10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
Blinker man med øjet, volder man ondt, den brovtende dåre styrtes.
11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Den retfærdiges mund er en livsens kilde, på uret gemmer gudløses mund.
12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
Had vækker Splid, Kærlighed skjuler alle Synder.
13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
På den kloges Læber fnder man Visdom, Stok er til Ryg på Mand uden Vid.
14 Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
De vise gemmer den indsigt, de har, Dårens Mund er truende Våde.
15 Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
Den riges Gods er hans faste Stad, Armod de ringes Våde.
16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
Den retfærdiges Vinding tjener til Liv, den gudløses Indtægt til Synd.
17 Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
At vogte på Tugt er Vej til Livet, vild farer den, som viser Revselse fra sig.
18 Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
Retfærdige Læber tier om Had, en Tåbe er den, der udspreder Rygter.
19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
Ved megen Tale undgås ej Brøde, klog er den, der vogter sin Mund.
20 Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
Den retfærdiges Tunge er udsøgt Sølv, gudløses Hjerte er intet værd.
21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
Den retfærdiges Læber nærer mange, Dårerne dør af Mangel på Vid.
22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
HERRENs Velsignelse, den gør rig, Slid og Slæb lægger intet til.
23 Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
For Tåben er Skændselsgerning en Leg, Visdom er Leg for Mand med Indsigt.
24 Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
Hvad en gudløs frygter, kommer over hans Hoved, hvad retfærdige ønsker, bliver dem givet.
25 Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
Når Storm farer frem, er den gudløse borte, den retfærdige står på evig Grund.
26 Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
Som Eddike for Tænder og Røg for Øjne så er den lade for dem, der sender ham.
27 Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
HERRENs Frygt lægger dage til, gudløses År kortes af.
28 Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
Retfærdige har Glæde i Vente, gudløses Håb vil briste.
29 Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
For lydefri Vandel er HERREN et Værn, men en Rædsel for Udådsmænd.
30 Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
Den retfærdige rokkes aldrig, ikke skal gudløse bo i Landet.
31 Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
Den retfærdiges Mund bærer Visdoms Frugt, den falske Tunge udryddes.
32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
Den retfærdiges Læber søger yndest, gudløses Mund bærer Falskheds Frugt.
