Príslovia 10
1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
Mudar sin veseli oca, a lud je sin žalost majci svojoj.
2 Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
Ne koristi krivo stečeno blago, dok pravednost izbavlja od smrti.
3 Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
Ne dopušta Jahve da gladuje duša pravednika, ali odbija pohlepu opakih.
4 K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
Lijena ruka osiromašuje čovjeka, a marljiva ga obogaćuje.
5 Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
Tko sabira ljeti, razuman je sin, a tko hrče o žetvi, navlači sramotu.
6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Blagoslovi su nad glavom pravedniku, a usta opakih kriju nasilje.
7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
Pravednikov je spomen blagoslovljen, a opakom se ime proklinje.
8 Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
Tko je mudra srca, prima zapovijedi, dok brbljava luda propada.
9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
Tko nedužno živi, hodi bez straha, a tko ide krivim putovima, poznat će se.
10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
Tko žmirka okom, zadaje tugu, a tko ludo zbori, propada.
11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Pravednikova su usta izvor života, a opakomu usta kriju nasilje.
12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
Mržnja izaziva svađu, a ljubav pokriva sve pogreške.
13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
Na usnama razumnoga nalazi se mudrost, a batina je za leđa nerazumna čovjeka.
14 Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
Mudri kriju znanje, a luđakova su usta blizu propasti.
15 Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
Blago je bogatomu tvrdi grad, a ubogima je propast njihovo siromaštvo.
16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
Pravednik prirađuje za život, a opaki prirađuje za grijeh.
17 Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
Tko se naputka drži, na putu je života, a zabluđuje tko se na ukor ne osvrće.
18 Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
Lažljive usne kriju mržnju, a tko klevetu širi, bezuman je!
19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
Obilje riječi ne biva bez grijeha, a tko zauzdava svoj jezik, razuman je.
20 Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
Pravednikov je jezik odabrano srebro, a razum opakoga malo vrijedi.
21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
Pravednikove su usne hrana mnogima, a luđaci umiru s ludosti svoje.
22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
Gospodnji blagoslov obogaćuje i ne prati ga nikakva muka.
23 Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
Bezumniku je radost učiniti sramotno djelo, a razumnu čovjeku biti mudar.
24 Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
Čega se opaki boji, ono će ga stići, a pravednička se želja ispunjava.
25 Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
Kad oluja prohuja, opakoga nestane, a pravednik ima temelj vječni.
26 Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
Kakav je ocat zubima i dim očima, takav je ljenivac onima koji ga šalju.
27 Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
Strah Gospodnji umnaža dane, a opakima se prekraćuju godine.
28 Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
Pravedničko je ufanje puno radosti, a opakima je nada uprazno.
29 Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
Gospodnji je put okrilje bezazlenu, a propast onima koji čine zlo.
30 Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
Pravednik se neće nikad pokolebati, a opakih će nestati s lica zemlje.
31 Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
Pravednikova usta rađaju mudrošću, a opak jezik čupa se s korijenom.
32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
Pravednikove usne znaju što je milo, dok usta opakih poznaju zloću.
