Príslovia 10
1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
Solomon palunghahaih lok loe hae tiah oh; palungha caa mah loe ampa to poeknawmsak, kamthu ih caa mah loe amno to palungsetsak.
2 Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
Amsoem ai ah hak ih hmuen loe atho om ai, toe toenghaih mah loe duekhaih thung hoiah pahlong.
3 Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
Katoeng kami loe zok amthlam moe, duek hanah Angraeng mah asaeng ai; toe kahoih ai kami ih hmuenmae loe amrosak.
4 K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
Thasae ban mah anih to amtangsak, thahoih ban mah loe anih to angraengsak.
5 Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
Nipui tueah caaknaek patung kami loe palungha capa ah oh, cang aah tue ah iip kami loe azathaih paek capa ah oh.
6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Katoeng kami ih lu ah loe tahamhoihaih to oh; toe kahoih ai kami ih pakha loe athii palonghaih hoiah koi.
7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
Katoeng kaminawk loe pahnet thai ai pongah tahamhoih o; toe kasae kami ih ahmin loe qong tih.
8 Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
Palungha palungthin mah loe lokpaekhaih to pazui; toe lok angaek thaih kamthu loe amro tih.
9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
Toenghaih loklam ah caeh kami loe ngancuem tih; toe lam amkhraeng kami loe a poekhaih to amtueng tih.
10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
Uthaih mik pakhriphaih mah kami to raihaih paek, lok angaek thaih kamthu loe amro tih.
11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Katoeng kami ih pakha loe hinghaih tuipuek ah oh, toe kasae kami ih pakha loe kahoih ai hmuen hoiah koi.
12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
Hnukmahaih mah misa angcoengsak, toe amlunghaih mah loe zaehaih boih to khuk.
13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
Panoekhaih tawn kami ih pahni ah palunghahaih to amtueng, toe panoekhaih tawn ai kami ih kaengah loe quiboeng to oh.
14 Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
Palungha kami loe palunghaih to patungh, toe amthu kami ih pakha loe amro han zoi daek.
15 Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
Angraeng ih tacong loe kacak angmah ih vangpui ah oh; toe amtang kami amtanghaih loe angmah amrohaih ah oh.
16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
Katoeng kami toksakhaih atho loe hinghaih ah oh, toe kahoih ai kami ih thingthai mah loe zaehaih to tacawtsak.
17 Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
Thuitaekhaih lok tahngai kami loe hinghaih loklam ah caeh; toe thuitaekhaih lok aek kami loe loklam amkhraeng.
18 Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
Lok amlaihaih mah hnukmahaih to amtueng ai ah ohsak, minawk kasae thui kami loe kamthu ah ni oh.
19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
Kapop ah lokthuih naah thuih pazaehaih to oh; toe palungha kami loe pahni to ciip.
20 Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
Palungha kami ih palai loe qoih ih sumkanglung baktiah oh; toe kahoih ai kami ih palungthin loe atho om ai.
21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
Katoeng kami ih pahni mah kami paroeai pacah; toe kamthu loe panoekhaih tawn ai pongah duek.
22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
Angraeng tahamhoihaih mah angraenghaih to ohsak, to angraenghaih ah loe palungsethaih om ai.
23 Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
Kamthu loe kahoih ai hmuen nuiah anghoe, toe palungha kami loe panoekhaih tawnh.
24 Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
Kahoih ai kami nuiah zithaih to pha tih; toe katoeng kami koehhaih loe akoepsak tih.
25 Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
Kahoih ai kaminawk loe, kamhae takhi baktiah laemh o; toe katoeng kaminawk loe dungzan kacak ahmuen ah oh.
26 Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
Kathaw tui mah haa kinsak moe, hmaikhue mah mik amcapsak baktih toengah, thasae kami doeh anih patoeh kami hanah to tiah oh.
27 Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
Angraeng zithaih mah hinglung sawksak; toe kasae kaminawk loe saning duem tih.
28 Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
Anghoehaih loe katoeng kaminawk oephaih ah oh; toe kasae kaminawk oephaih loe anghmaa tih.
29 Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
Angraeng ih loklam loe katoeng kaminawk hanah thacakhaih ah oh; toe kahoih ai hmuen sah kaminawk han loe amrohaih ah oh.
30 Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
Katoeng kami loe natuek naah doeh angthui mak ai; toe kasae kami loe long nuiah kacakah khosah thai mak ai.
31 Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
Katoeng kami ih pakha thung hoiah palunghahaih to tacawt; toe kangkoih ah lokthui kami ih palai loe aat pae pat tih.
32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
Katoeng kami ih palai loe tapom thaikoi ah kaom hmuen to panoek; toe kasae kami ih pakha loe kangkoih ah lok apaeh.
