Príslovia 10
1 Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
Ang mga proverbio ni Salomon. Ang usa ka anak nga manggialamon maoy kalipay sa iyang amahan; Apan ang usa ka anak nga buang-buang maoy kaguol sa iyang inahan.
2 Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
Ang mga bahandi sa kadautan walay kapuslanan; Apan ang pagkamatarung magaluwas gikan sa kamatayon.
3 Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
Si Jehova dili motugot sa kalag sa tawong matarung nga magutom; Apan ipahilayo niya ang tinguha sa dautan.
4 K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
Mahimong kabus ang magabuhat uban ang usa ka kamot nga tapulan; Apan ang kamot sa makugihon makapahimong adunahan.
5 Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
Kadtong nagaani panahon sa tinginit maoy usa ka manggialamon nga anak; Apan kadtong nagakatulog sa tingani maoy usa ka anak nga nagapakaulaw.
6 Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Ang mga panalangin maoy anaa sa ibabaw sa ulo sa matarung; Apan ang pagpanlupig nagatabon sa baba sa dautan.
7 Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
Ang handumanan sa matarung maoy bulahan; Apan ang ngalan sa dautan madunot.
8 Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
Ang manggialamon sa kasingkasing magadawat ug mga sugo; Apan ang usa ka buang-buang nga witwitan mahulog sa kagul-anan.
9 Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
Kadtong nagalakat sa pagkamatul-id nagalakat sa kasigurohan; Apan kadtong nagamasukihon sa iyang mga dalan mahibaloan.
10 Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
Kadtong nagapangilo sa mata nagahatag ug kasubo; Apan ang usa ka buang-buang nga witwitan mahulog sa kagul-anan.
11 Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
Ang baba sa matarung maoy usa ka tuburan sa kinabuhi; Apan ang pagpanlupig nagatabon sa baba sa dautan.
12 Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
Ang pagdumot nagapapukaw sa mga kasamok; Apan ang gugma nagatabon sa tanang mga kalapasan.
13 Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
Diha sa mga ngabil niadtong adunay panimuot hikaplagan ang kaalam: Apan ang usa ka bunal alang sa likod niadtong walay pagsabut.
14 Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
Ang mga tawong manggialamon nagatigum ug kahibalo; Apan ang baba sa buang-buang mao ang usa ka pagkalaglag karon.
15 Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
Ang bahandi sa tawong adunahan mao ang iyang malig-on nga ciudad; Ang pagkalaglag sa mga kabus mao ang ilang pagkakabus.
16 Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
Ang pagpamoo sa tawong matarung nagapadulong ngadto sa kinabuhi; Ang abut sa tawong dautan, ngadto sa pagpakasala.
17 Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
Anaa sa dalan sa kinabuhi kadtong mamati sa pagbadlong; Apan kadtong nagasalikway sa pagbadlong anaa sa kasaypanan.
18 Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
Kadtong nagatago sa pagdumot adunay bakakon nga mga ngabil; Ug kadtong nagapamulong us usa ka butang-butang maoy usa ka buang.
19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
Diha sa daghang mga pulong dili mawad-an sa kalapasan; Apan kadtong nagapugong sa iyang mga ngabil nagabuhat sa manggialamon gayud.
20 Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
Ang dila sa tawong matarung ingon sa piniling salapi: Ang kasingkasing sa tawong dautan diyutay ra ug bili.
21 Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
Ang mga ngabil sa matarung magapakaon ug daghan; Apan ang buang-buang mamatay tungod sa pagkakulang ug salabutan,
22 Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
Ang panalangin ni Jehova, nagapadato kini; Ug siya wala magadugang ug kasubo niana.
23 Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
Maoy usa ka lingaw-lingaw sa usa ka buang ang pagbuhat ug kadautan; Ug maingon niini ang kaalam alang sa usa ka tawo nga masinabuton,
24 Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
Ang kahadlok sa tawong dautan, kini modangat sa ibabaw niya; Ug ang tinguha sa tawong matarung igatugot man.
25 Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
Sa paglabay sa alimpulos ang dautan mahanaw; Apan ang matarung maoy usa ka patukoranan nga walay katapusan.
26 Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
Maingon sa suka nga alang sa mga ngipon, ug sa aso nga alang sa mga mata, Mao man usab ang tapulan alang niadtong nagasugo kaniya.
27 Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
Ang pagkahadlok kang Jehova nagapalugway sa mga adlaw; Apan ang mga tuig sa dautan pagahamub-on.
28 Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
Ang paglaum sa matarung mao ang kalipay; Apan ang gipaabut niadtong dautan mawagtang.
29 Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
Ang dalan ni Jehova maoy usa ka malig-ong salipdanan sa tawong matul-id; Apan kini maoy usa ka pagkalaglag sa mga mamumuhat sa kasal-anan.
30 Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
Ang matarung dili gayud matarug; Apan ang dautan dili magadayon sa yuta.
31 Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
Ang baba sa matarung magabunga ug kaalam; Apan ang dila nga masukihon pagaputlon.
32 Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
Ang mga ngabil sa matarung mahibalo sa angay nga pagadawaton; Apan ang baba sa dautan nagapamulong sa pagkamasukihon.
