Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Los proverbios de Salomón, hijo de David, rey de Israel,
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
Para conocer sabiduría y disciplina, Para comprender las palabras de inteligencia,
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
Para recibir disciplina y enseñanza, Justicia, derecho y equidad,
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
Para dar sagacidad al incauto, Y a los jóvenes conocimiento y discreción.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Oirá el sabio y aumentará el saber, Y el entendido obtendrá habilidades.
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
Entenderá el proverbio y el dicho profundo, Las palabras de los sabios y sus enigmas.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
El principio de la sabiduría es el temor a Yavé. Los insensatos desprecian la sabiduría y la disciplina.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Escucha, hijo mío, la enseñanza de tu padre, Y no abandones la instrucción de tu madre,
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Porque hermosa diadema será en tu cabeza Y collar en tu cuello.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Hijo mío, si los pervertidos te quieren seducir, No consientas.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Si dicen: Ven con nosotros a tender trampas mortales, Acechemos sin motivo al inocente.
¡Los devoraremos vivos, como el Seol, Enteros, como los que bajan a la fosa! (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Hallaremos objetos valiosos. Llenaremos nuestras casas del botín.
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Comparte tu suerte con nosotros, Y tengamos todos una sola bolsa.
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Hijo mío, no andes en el camino de ellos. Aparta tu pie de sus senderos,
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Porque sus pies corren hacia el mal Y se apresuran a derramar sangre.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
En vano se tiende la red Ante los ojos de las aves.
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
Pero ellos colocan trampas a su propia sangre, Y ante sus propias vidas tienden acechanza.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Tales son los senderos del que es dado a codicia, La cual quita la vida a los que la tienen.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
La Sabiduría clama en las calles Y da su voz en las plazas.
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
Proclama sobre los muros, Y en las entradas de las puertas pregona sus palabras:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
Oh simples ¿hasta cuándo amarán la ingenuidad? ¿Hasta cuando los burladores amarán la burla, Los insensatos aborrecerán el saber?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
¡Regresen ante mi reprensión, Y les manifestaré mi espíritu, Y les haré conocer mis palabras!
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Pero por cuanto llamé y rehusaron. Extendí mi mano, y no hubo quién escuchara.
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
Desecharon todo mi consejo, Y no quisieron mi reprensión.
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
Yo también me reiré cuando llegue su calamidad Y me burlaré cuando los alcance lo que temen.
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
Cuando lo que temen venga como destrucción, Su calamidad llegue como un remolino de viento Y vengan sobre ustedes tribulación y angustia.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Entonces me llamarán, y no responderé, Me buscarán, pero no me hallarán,
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Por cuanto aborrecieron el conocimiento Y no escogieron el temor a Yavé.
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
No quisieron mi consejo Y menospreciaron toda reprensión mía.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Entonces comerán el fruto de su camino Y se saciarán de sus propios consejos.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
El descarrío de los simples los matará, Y la dejadez de los necios los destruirá.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Pero el que me escuche vivirá confiadamente Y estará tranquilo, sin temor al mal.
