Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Ko nga whakatauki a Horomona tama a Rawiri, kingi o Iharaira;
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
E mohiotia ai te whakaaro nui, te ako; e kitea ai nga kupu o te matauranga;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
E riro mai ai te ako a te ngakau mahara, te tika, te whakawa, te mea ano e rite ana;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
Hei hoatu i te ngakau tupato ki nga kuware, i te matauranga, i te ngarahu pai ki te taitamariki;
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Kia whakarongo ai te tangata whakaaro nui, kia nui ake ai tona mohio; kia whiwhi ai te tangata tupato ki nga whakaaro mohio:
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
E mohio ai ia ki te whakatauki, ki te kupu whakarite, ki nga kupu a nga whakaaro nui, ki a ratou korero whakapeka.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Ko te wehi ki a Ihowa te timatanga o te matauranga; e whakahawea ana te whakaarokore ki te whakaaro nui, ki te ako.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Whakarongo, e taku tama, ki te ako a tou papa, kaua hoki e whakarerea te ture a tou whaea;
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Ka waiho hoki ena hei pare ataahua mo tou matenga, hei mekameka whakapaipai mo tou kaki.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
E taku tama, ki te whakawaia koe e te hunga hara, kaua e whakaae.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Ki te mea ratou, Tatou ka haere, ka whakapapa atu, ka whakaheke toto; kia whanga puku tatou, he mea takekore, mo te tangata harakore:
Horomia oratia ratou e tatou, peratia me ta te rua tupapaku; ka riro tinana ratou, ka pera me te hunga e heke atu ana ki te poka: (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Ka kitea e tatou nga taonga utu nui katoa, ka whakakiia o tatou whare ki ta tatou e pahua ai:
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Maka mai tou wahi ki roto ki to matou; kia kotahi te putea ma tatou katoa.
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
E taku tama, kaua e haere tahi i te ara me ratou; kaiponuhia tou waewae i to ratou huarahi;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
E rere ana hoki o ratou waewae ki te kino, e hohoro ana ratou ki te whakaheke toto.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
He maumau hoki te hora o te kupenga ki te tirohanga a tetahi manu.
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
Ko ratou, he whakaheke i o ratou toto ano i whakapapa ai ratou; he whakamate i a ratou ano i piri ai ratou.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Ka pena nga huarahi o te hunga apo taonga; ko te ora ano o ona rangatira e tangohia.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
E hamama ana te whakaaro nui i te huarahi; e puaki ana tona reo i nga waharoa;
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
E karanga ana ia i te tino wahi whakaminenga; i te wahi tuwhera o nga kuwaha, i roto i te pa, e puaki ana ana kupu;
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
E te hunga kuware, kia pehea ake te roa o to koutou aroha ki te kuwaretanga? O te hiahia ranei o te hunga whakahi ki to ratou whakahi? O te whakakino ranei a te hunga wairangi ki te matauranga?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Tahuri mai ki taku ako: na ka ringihia e ahau toku wairua ki a koutou, ka whakaaturia aku kupu ki a koutou.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
I karanga atu hoki ahau, heoi kihai koutou i pai mai; i totoro atu toku ringa, a kihai tetahi i whai whakaaro mai;
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
Heoi whakakahoretia iho e koutou toku whakaaro katoa, kihai hoki i aro ki taku ako:
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
Mo reira ka kata ahau i te ra o to koutou aitua; ka tawai ina pa te pawera ki a koutou.
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
Ina tae mai to koutou pawera ano he tupuhi, a ka pa mai to koutou aitua ano he paroro; ina tae mai te pouri me te ngakau mamae ki a koutou.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Ko reira ratou karanga ai ki ahau, a e kore ahau e whakahoki kupu atu; ka rapu nui ratou i ahau, otiia e kore ahau e kitea e ratou:
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Mo ratou i kino ki te matauranga; kihai hoki i whiriwhiria e ratou te wehi ki a Ihowa;
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
Kihai i aro mai ki oku whakaaro; whakahawea ana ratou ki taku kupu riri katoa.
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
Na reira ka kai ratou i nga hua o to ratou nei ara, ka whakakiia ano hoki ki nga mea i titoa e ratou.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Ko te tahuritanga atu hoki o nga kuware hei patu i a ratou; ko te ngakau warea ano hoki o nga wairangi hei huna i a ratou.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Ko te tangata ia e rongo ana ki ahau, ka au tona noho, ka tea hoki i te wehi ki te kino.
