Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Proverbi di Salomone, figliuolo di Davide, re d’Israele;
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
perché l’uomo conosca la sapienza e l’istruzione, e intenda i detti sensati;
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
perché riceva istruzione circa l’assennatezza, la giustizia, l’equità, la dirittura;
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
per dare accorgimento ai semplici, e conoscenza e riflessione al giovane.
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
Il savio ascolterà, e accrescerà il suo sapere; l’uomo intelligente ne ritrarrà buone direzioni
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
per capire i proverbi e le allegorie, le parole dei savi e i loro enigmi.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Il timore dell’Eterno è il principio della scienza; gli stolti disprezzano la sapienza e l’istruzione.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Ascolta, figliuol mio, l’istruzione di tuo padre e non ricusare l’insegnamento di tua madre;
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
poiché saranno una corona di grazia sul tuo capo, e monili al tuo collo.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Figliuol mio, se i peccatori ti vogliono sedurre, non dar loro retta.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Se dicono: “Vieni con noi; mettiamoci in agguato per uccidere; tendiamo insidie senza motivo all’innocente;
inghiottiamoli vivi, come il soggiorno de’ morti, e tutt’interi come quelli che scendon nella fossa; (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
noi troveremo ogni sorta di beni preziosi, empiremo le nostre case di bottino;
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
tu trarrai a sorte la tua parte con noi, non ci sarà fra noi tutti che una borsa sola”
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
figliuol mio, non t’incamminare con essi; trattieni il tuo piè lungi dal loro sentiero;
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
poiché i loro piedi corrono al male ed essi s’affrettano a spargere il sangue.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Si tende invano la rete dinanzi a ogni sorta d’uccelli;
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
ma costoro pongono agguati al loro proprio sangue, e tendono insidie alla stessa loro vita.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Tal è la sorte di chiunque è avido di guadagno; esso toglie la vita a chi lo possiede.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
La sapienza grida per le vie, fa udire la sua voce per le piazze;
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
nei crocicchi affollati ella chiama, all’ingresso delle porte, in città, pronunzia i suoi discorsi:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
“Fino a quando, o scempi, amerete la scempiaggine? fino a quando gli schernitori prenderanno gusto a schernire e gli stolti avranno in odio la scienza?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Volgetevi a udire la mia riprensione; ecco, io farò sgorgare su voi lo spirito mio, vi farò conoscere le mie parole…
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Ma poiché, quand’ho chiamato avete rifiutato d’ascoltare, quand’ho steso la mano nessun vi ha badato,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
anzi avete respinto ogni mio consiglio e della mia correzione non ne avete voluto sapere,
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
anch’io mi riderò delle vostre sventure, mi farò beffe quando lo spavento vi piomberà addosso;
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
quando lo spavento vi piomberà addosso come una tempesta quando la sventura v’investirà come un uragano, e vi cadranno addosso la distretta l’angoscia.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Allora mi chiameranno, ma io non risponderò; mi cercheranno con premura ma non mi troveranno.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Poiché hanno odiato la scienza e non hanno scelto il timor dell’Eterno
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
e non hanno voluto sapere dei miei consigli e hanno disdegnato ogni mia riprensione,
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
si pasceranno del frutto della loro condotta, e saranno saziati dei loro propri consigli.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Poiché il pervertimento degli scempi li uccide, e lo sviarsi degli stolti li fa perire;
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
ma chi m’ascolta se ne starà al sicuro, sarà tranquillo, senza paura d’alcun male”.
