Príslovia 1
1 Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Sprüche Salomos, des Sohnes Davids, des Königs von Israel,
2 Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
daß man Weisheit und Zucht begreife, Verständnis gewinne verständiger Reden,
3 K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
daß man Zucht annehme, welche klug macht, Gerechtigkeit und Sinn für das Rechte und Geradheit,
4 Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
daß den Unerfahrenen Gescheidheit zu teil werde, dem Jüngling Erkenntnis und Umsicht, -
5 Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
durch Hören mehrt der Weise sein Wissen, und gewinnt, wer verständig ist, den rechten Weg -
6 K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
daß man Rede in Sprüchen und Bildern verstehe, die Worte von Weisen und ihre Rätsel.
7 Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Die Furcht Jahwes ist der Anfang der Erkenntnis; Weisheit und Zucht wird von den Narren verachtet.
8 Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Gehorche, mein Sohn, der Zucht deines Vaters und verwirf nicht die Weisung deiner Mutter!
9 Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Denn ein lieblicher Kranz sind sie für dein Haupt, und ein Kettenschmuck an deinem Halse.
10 Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
Mein Sohn, wenn dich die bösen Buben locken, so folge nicht.
11 Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
Wenn sie sagen: Gehe mit uns! Wir wollen auf Blut lauern, dem Unschuldigen ohne Ursache nachstellen;
wir wollen sie wie die Unterwelt lebendig verschlingen und die Schuldlosen gleich denen, die in die Grube hinabfahren. (Sheol h7585)
13 Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Allerlei kostbares Gut wollen wir gewinnen, wollen unsere Häuser mit Raube füllen.
14 Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
Du sollst gleichen Anteil mit uns haben; wir alle wollen einen Beutel führen! -
15 Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
mein Sohn, so wandle nicht des Wegs mit ihnen, halte deinen Fuß von ihrem Pfade zurück.
16 Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Denn ihre Füße laufen zum Bösen und eilen, Blut zu vergießen.
17 Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Denn vergeblich ist das Netz ausgespannt vor den Augen aller Geflügelten.
18 Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
Jene aber lauern auf ihr eigenes Blut, stellen ihrem eigenen Leben nach.
19 Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Also ergeht es allen, die nach ungerechtem Gewinne trachten, daß ihr Trachten ihnen das Leben nimmt.
20 Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
Der Weisheit Rufe ertönen auf der Gasse, auf den freien Plätzen läßt sie ihre Stimme erschallen.
21 V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
An der Ecke lärmender Straßen ruft sie; an den Eingängen der Thore, überall in der Stadt redet sie ihre Worte:
22 Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
Wie lange wollt ihr Einfältigen Einfalt lieben, und wie lange wollen die Spötter Lust zum Spotten haben, und die Thoren Erkenntnis hassen?
23 Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Kehrt euch zu meiner Rüge, so will ich euch meinen Geist sprudeln lassen, will euch meine Worte kund thun.
24 Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Weil ich denn rief, und ihr euch weigertet, ich meine Hand ausstreckte, und niemand darauf achtete,
25 Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
ihr vielmehr allen meinen Rat in den Wind schlugt und meiner Rüge nicht folgtet,
26 Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
so will auch ich bei eurem Unglücke lachen, will spotten, wenn Schrecken über euch kommt,
27 Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
wenn einem Ungewitter gleich Schrecken über euch kommt, und euer Unglück wie ein Sturmwind heranzieht, wenn Not und Drangsal über euch kommen.
28 Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Alsdann werden sie mich rufen, aber ich werde nicht antworten; sie werden mich suchen, aber nicht finden.
29 Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Darum, daß sie Erkenntnis haßten und sich nicht für die Furcht Jahwes entschieden,
30 Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
von meinem Rate nichts wissen wollten, alle meine Rüge verschmähten:
31 Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
So sollen sie von den Früchten ihres Wandels zehren und sich an ihren eigenen Entschließungen satt essen.
32 Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
Denn ihr eignes Widerstreben bringt die Einfältigen um, und ihre eigne Sorglosigkeit richtet die Thoren zu Grunde.
33 Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
Wer aber mir gehorcht, wird sicher wohnen und wohlgemut sein, ledig aller Furcht vor Unheil.
